Autoři se zaměřili na aplikaci antitrombotické léčby u pacientů s akutním koronárním syndromem v kontextu doporučených postupů. Cílem této studie bylo analyzovat, jak jsou doporučené postupy implementovány v běžné každodenní praxi ve středoevropské zemi s vyspělým systémem zdravotní péče garantované státem a se systémem zdravotního pojištění. Studovaná data byla extrahována z registru ATHRO-II a CZECH-3 a celkem bylo do studie zařazeno 1967 pacientů. Z výsledků je patrné, že před přijetím do nemocnice byla kyselina acetylsalicylová podána u 51 % pacientů (tedy většině těch, které do nemocnice transportovala zdravotnická záchranná služba), zatímco ticagrelol byl v této situaci použit u 13 % a clopidogrel u 16 % pacientů. Přednemocniční využití ticagreloru a clopidogrelu odráželo sporné pohledy na jejich uplatnění a nedostatek uspokojivých důkazů obsahujících jejich rutinní podávání. Z původního sdělení je pro účely bulletinu prezentovaná pouze část výsledků věnující se přednemocniční protidestičkové terapii. ZDROJ: Cor et Vasa, Ročník 59, Číslo 3, Květen/Červen Autoři: P. Crea, E. Baldi, G. Picciolo, F. Luzza, G. Oreto Autoři: Petr Widimský, Petr Toušek, František Toušek, Martin Sluka, Alexandra Vodzinská, Petra Kupková, Martin Hutyra a Jiří Jarkovský Autoři: Veronika Dostálová, Kamil Sedláček, Jan Bělohlávek, Radovan Turek, Martin Pretl, Ondřej Bezdíček Druhé číslo letošního vydání Cor et Vasa přineslo zajímavé sdělení v kategorii Dopis redakci od výše uvedených autorů. Jejich téma je věnované problematice diagnostiky syndromu Brugadových. Jen pro osvěžení paměti si dovolím připomenout základní charakteristiku tohoto syndromu. Jedná se o geneticky podmíněné onemocnění charakterizované epizodami rychlé polymorfní komorové tachykardie u pacientů s EKG obrazem blokády pravého Tawarova raménka a elevacemi úseku ST ve svodech V1 až V3. Pokud vznikne pouze krátká komorová tachykardie, může pacient prodělat epizodu vertiga nebo synkopu. Pokud komorová tachykardie trvá delší dobu nebo vznikne fibrilace komor, může vyústit v srdeční zástavu nebo náhlou smrt. Postihuje především muže okolo 40. roku života. Syndrom Brugadových je často považován za příčinu náhlého úmrtí u mladých Thajců, kde těmto úmrtím říkají Lai Tai, neboli smrt ve spánku. Dosud je jedinou diagnostikou tohoto onemocnění charakteristický nález na EKG záznamu, podle něhož se určují tři typy syndromu Brugadových (pro zájemce odkazuji na článek Brugada syndrom – Co je nového? v Cor et Vasa z roku 2013 od autorů Ondřeje Bolka et al.). Novým sdělením výše uvedených autorů je skutečnost, že v jejich souboru 87 pacientů s Brugadovým syndromem typu 1, se u 41 pacientů vyskytly současně ascendentní deprese ST úseku ve spodních končetinových svodech. Dále se u 21 pacientů vyskytoval typický nález EKG změn pouze ve svodech V1 a V2 umístěných ve druhém a třetím mezižeberním prostoru. Autoři doporučují v případě nálezu ascendentních depresí (≥0,1 mV) s časem trvání ≥ 0,08 sekundy ve spodních končetinových svodech zaznamenat svody V1 a V2 ve druhém a třetím interkostálním prostoru k vyloučení nálezu svědčícího pro přítomnost syndromu Brugadových. ZDROJ: Cor et Vasa, Ročník 59, Číslo 2, Březen/Duben V publikované původní práci se autoři věnují psychosociální problematice u pacientů s náhlou zástavou oběhu s úspěšnou resuscitací. Hlavním cílem realizované studie bylo zjistit, zda kognitivní výkonnost a emoční stav pacientů přeživších srdeční zástavu významně ovlivňuje jejich psychosociální fungování. Studie byla realizována od listopadu 2012 do prosince 2014. Celkem se výzkumného šetření zúčastnilo 62 pacientů s náhlou zástavou oběhu ze tří zdravotnických center. Vstupními kritérii pro zařazení pacientů do studie byla prodělaná mimonemocniční náhlá zástava oběhu s následně provedenou mechanickou ventilací při přijetí do nemocnice, dále minimální doba uplynulá od události náhlé zástavy oběhu dva měsíce, aplikace standardní léčby terapeutickou hypotermií, opuštění nemocnice ve stabilizovaném stavu s uspokojivým neurologickým stavem (CPC 1 – 2). Na základě dotazníku týkajícího se zdravotního stavu byli do studie zařazeni z klinického i kontrolního souboru účastníci splňující následující kritéria: netrpěli aktuálně ani v minulosti psychiatrickým onemocněním, demencí, neprodělali cévní mozkovou příhodou anebo netrpěli jiným onemocněním či úrazy postihující CNS. Prezentované výsledky studie ukazují, že pacienti, kteří přežili náhlou zástavu oběhu a dosáhli uspokojivého stavu, trpí sníženou kognitivní výkonností a zvýšenými projevy aktuálně prožívané úzkosti i po dlouhé době od resuscitace. Mužské pohlaví a zvýšené projevy aktuální úzkosti jsou spojeny s vyšším rizikem vzniku náhlé zástavy oběhu v ex-post facto modelu. Dále věk, kognitivní výkon a aktuální úzkost společně fungují jako spolehlivý ukazatel rozlišující pacienty po náhlé zástavě oběhu od kontrolního souboru. Druhým poznatkem vycházejícím z této studie je, že pacienti po náhlé zástavě oběhu neměli vyšší výskyt depresivních projevů. ZDROJ: Cor et Vasa, Ročník 59, Číslo 3, Květen/Červen Psychosociální důsledky srdeční zástavy Překážky na cestě k implementaci doporučených postupů pro řešení akutních koronárních syndromů. Zacíleno na protidestičkovou léčbu ST segment depression in the inferior leads in Brugada Pattern: It´s time to look for it