Autor: Michal Veselý Urgentní medicína ročník 20, číslo 2 Autoři se ve svém článku věnují velice aktuálnímu a pro všechny záchranáře stresujícímu tématu: „Mimořádná událost s hromadným postižením osob“. Jde vždy o událost ovlivňující provoz zdravotnické záchranné služby a samozřejmě i přímo zatěžující operátory zdravotnického operačního střediska a členy výjezdových skupin, kteří se podílejí na provádění záchranných prací v místě události. Pro správnou aplikaci postupů zdravotnické složky v místě mimořádné události s hromadným postižením osob je nutné dobře znát související předpisy, především traumatologický plán poskytovatele zdravotnické záchranné služby, související typovou činnost pro společný zásah složek integrovaného záchranného systému a celostátně platné odborné doporučené postupy. Autoři vypracovali dotazník ke zjištění znalostí členů výjezdových skupin, který následně distribuovali na zdravotnické záchranné služby. Celkem bylo distribuováno 300 dotazníků, z nich se 215 vrátilo vyplněných. Z výsledků lze dovodit, že členové výjezdových skupin nemají stále zažité především postupy správného třídění a souvisejícího použití standardizované identifikační a třídicí karty. Výrazné obtíže lze pozorovat například u používání třídicích kategorií I., II.a, II.b, a to včetně jejich možného kombinování. Asi je zde možno polemizovat o problematice proškolování zdravotnických záchranářů. Čas určený k povinnému školení zaměstnanců ZZS je limitován určitým počtem hodin, kdy je potřeba zajistit prohlubování a ověřování znalostí v celém spektru kompetencí dané odbornosti. Také si řekněme, kolik našich záchranářů se ve své praxi setkalo s mimořádnou událostí hromadného postižení osob. Asi by bylo velice zajímavé na toto téma provést výzkum. Autoři: Irena Švarcová, Josef Navrátil Urgentní medicína ročník 20, číslo 1 Autoři: Robin Šín, Luděk Hejkal Urgentní medicína ročník 20, číslo 1 Navržený soubor indikátorů, kritérií a celkový přístup k hodnocení krizové připravenosti ZZS poukazuje na jednu z možných cest, jak přistoupit k hodnocení kvality připravenosti ZZS v jednom z jejich segmentů činnosti a nelze ho považovat za fixní, unifikovaný a časem neměnný. Lze jej modifikovat např. se zřetelem na konkrétní mimořádné události, verifikací v praxi formou případových studií a také nezbytnou korekcí ze strany odborné veřejnosti. Po zvládnutí a vyhodnocení mimořádné události se ex post projeví aktuální úroveň připravenosti zasahujících složek integrovaného záchranného systému. Jednotlivé disproporce v činnostech jsou následně odstraňovány, například formou aktualizace krizové dokumentace. Vzhledem k činnostem, které poskytuje zdravotnická záchranná služba, mající přímý dopad na záchranu života a zdraví osob, je nutné eliminovat tyto disproporce v co největší míře ex ante. Vystává potřeba najít mechanismy, postupy, případně kritéria, které umožní hodnotit úroveň připravenosti zdravotnické záchranné služby před vznikem mimořádné události. V příspěvku je proto pozornost zaměřena na pracoviště krizové připravenosti, které plní významnou úlohu při přípravě ZZS také na zvládání MU. Jsou navržena hodnotící kritéria a indikátory, které je možné využít pro hodnocení připravenosti uvedeného pracoviště. Pro informaci je vložena tabulka návrhu hodnotících kritérií a indikátorů pro hodnocení připravenosti pracoviště krizové připravenosti. V současnosti probíhá diskuze ohledně využívání metody START zaměstnanci zdravotnických záchranných služeb. Cílem předkládaného textu je stanovení výchozích hodnot pro další testování a navržení způsobu spolupráce složek integrovaného záchranného systému, pokud budou změněna stávající doporučení pro využití metody třídění START. Byl vyzkoušen pacientský simulátor k hodnocení schopností třídit raněné. Pro získání dat bylo využito dotazníkového šetření a třídění na pacientském simulátoru SimMan 3G. Účastnilo se 126 příslušníků hasičského záchranného sboru (dále jen HZS) a 68 zaměstnanců zdravotnické záchranné služby (dále jen ZZS). Každý účastník měl za úkol přiřadit priority 20 pacientům. Byly hodnoceny parametry celková úspěšnost, nadtřídění, podtřídění, senzitivita a specificita pro červenou prioritu a celkový čas potřebný k přiřazení priorit, vše v dotazníku a na simulátoru. Byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi výsledky v dotazníku a na simulátoru. Zaměstnanci ZZS měli lepší výsledky než příslušníci HZS. Simulátor se osvědčil jako vhodný nástroj k hodnocení schopnosti třídit raněné. Podařilo se stanovit výchozí hodnoty pro další testování. Bylo zjištěno, že se liší výsledky v dotazníku a na simulátoru, výsledky na simulátoru byly vždy horší. Příslušníci HZS nesplnili stanovená kritéria v pěti parametrech, zaměstnanci ZZS ve třech parametrech. V celkovém srovnání měli lepší výsledky respondenti z řad ZZS, což se dalo vzhledem k pracovní náplni jednotlivých složek IZS očekávat. Bylo zjištěno, že provádění hmatání pulsu v daných případech mělo pozitivní vliv na správnost přiřazené priority. Nadbytečné hmatání pulsu způsobilo prodloužení celkového času k přiřazení priorit. Podařilo se stanovit hodnoty ve sledovaných parametrech pro další zkoumání, kterým může být např. porovnání jednotlivých metod předtřídění. Díky výsledkům na simulátoru bylo možno provést podrobný rozbor provádění hodnocení krevního oběhu pomocí hmatání pulsu a následného rozhodování o prioritě. Na základě výsledků lze doporučit, aby při společném zásahu HZS a ZZS s počtem raněných velmi výrazně nepřevyšující kapacity ZZS třídili raněné metodou START zaměstnanci ZZS (za podmínek zajištění bezpečnosti). Příslušníci HZS mohou být využiti pro technickou pomoc při vyprošťování raněných, přenášení raněných a budování a vymezení stanoviště zdravotnické složky. Pacientský simulátor se osvědčil jako vhodný nástroj k hodnocení a trénování praktické aplikace metody třídění START. Obdobným způsobem budou získávána data pro lékařské třídění včetně vyplňování identifikační a třídící karty dle doporučeného postupu. Naměřené hodnoty poslouží k provedení modelace, na základě které bude možno rozhodnout, zda je pro pacienta (především těžce raněného) prospěšnější, pokud bude prováděno pouze lékařské třídění nebo následné lékařské třídění po provedení předtřídění. Pro zajímavost je vložena i výsledková tabulka, ze které vyplývá, že lepší výsledky měli zaměstnanci ZZS, což se vzhledem k pracovní náplni jednotlivých základních složek IZS dalo předpokládat. Největší rozdíl byl ve znaku nadtřídění, kdy příslušníci HZS měli větší sklon k nadhodnocování zdravotního stavu. Možný přístup k hodnocení připravenosti zdravotnické záchranné služby na mimořádné události Znalosti členů výjezdových skupin v činnostech zdravotnické složky v místě mimořádné události s hromadným postižením osob Využití pacientského simulátoru k hodnocení schopnosti použití metody třídění START