Abstract Echocardiography is one of the most powerful diagnostic and monitoring tools available to the modern emergency/critical care practitioner, and the provision of echocardiography is fundamental to the management of patients with acute cardiovascular disease. Echocardiography can provide important information throughout the whole patient pathway, having been shown to change therapy in 60–80% of patients in the pre-hospital setting, improve diagnostic accuracy and efficiency in the emergency room, reveal the aetiology of unexplained hypotension in 48% of medical intensive care patients and provide information additional to that obtained from the pulmonary artery catheter. In the critical care setting echocardiography can be used to measure/monitor cardiac output and to determine abnormalities of cardiac physiology and coronary perfusion, as well as providing more standard anatomical information related to diagnosis. In this document, we describe the practical applications of echocardiography in patients with acute cardiovascular conditions, in particular with acute chest pain, acute heart failure, suspected cardiac tamponade, complications of MI, acute valvular heart disease including endocarditis, acute disease of the ascending aorta and post-intervention complications. Autoři: Martin Hutyra, Tomáš Paleček, Milan Hromádka Citace: Hutyra M., Paleček T., Hromádka M. Využití echokardiografie v akutní kardiovaskulární péči. Cor et Vasa, 60 (2018), e70-e88 Využití echokardiografie v akutní kardiovaskulární péči Abstrakt Úvod Mimonemocniční srdeční zástava (OHCA) patří v rozvinutých zemích mezi nejčastější příčiny úmrtí dospělé populace. Centralizace poresuscitační péče může vést ke zlepšení prognózy pacientů. Společné stanovisko České kardiologické společnosti a odborných společností urgentní medicíny doporučuje zřídit centra pro diagnostiku a léčbu pacientů po OHCA mimo jiné i s využitím již existující infrastruktury sítě kardiocenter. V Libereckém kraji tento systém péče funguje od roku 2016. Cílem naší práce je prezentovat roční zkušenosti po změně organizace péče v porovnání s předchozími lety. Metody Do registru byli konsekutivně zařazeni všichni pacienti, kteří byli léčeni v Kardiocentru Krajské nemocnice Liberec (KNL) po OHCA od 1. dubna 2016 do 1. dubna 2017. Byla sledována mortalita a neurologický stav do 30. dne od přijetí. Získaná data byla porovnána s registrem pacientů hospitalizovaných na tomto oddělení po OHCA a úspěšné resuscitaci od 1. ledna 2013 do 31. listopadu 2015. Výsledky Po změně organizace péče došlo k nárůstu primárně transportovaných pacientů o 39,5 % (0,81 vs. 1,13 pacienta týdně). Došlo k statisticky významnému navýšení poměru pacientů s nedefibrilovatelným iniciálním rytmem (25,2 vs. 42,6 %, p = 0,013). Navzdory tomu se poměr pacientů s kardiovaskulární příčinou srdeční zástavy významně nezměnil (71,4 vs. 77,0 %). Taktéž nedošlo ke snížení podílu pacientů s akutním koronárním syndromem (47,6 vs. 44,3 %). Nedošlo k signifikantní změně počtu pacientů podstupujících selektivní koronarografii (63,9 vs. 54,1 %) a perkutánní koronární intervenci (35,4 vs. 36,1 %). Došlo k vzestupu 30denní mortality, který nebyl statisticky významný (36,7 vs. 49,2, p = 0,096). Většina přeživších pacientů (75,4 vs. 71,0 %) byla v dobrém neurologickém stavu. Závěr Centralizace péče o pacienty po srdeční zástavě s využitím zavedené infrastruktury kardiocentra je v našem regionu proveditelná. Došlo k významnému navýšení jak primárně transportovaných pacientů, tak i celkového počtu ročně přijatých pacientů. Podíl pacientů s jinou než kardiovaskulární příčinou srdeční zástavy se nezměnil. Nedošlo k signifikantnímu zhoršení mortality či neurologického cílového ukazatele. Abstrakt Úvod Moderní přístup k léčbě pacientů s infarktem myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) je založen na rychlém provedení přímé perkutánní koronární intervence (dPCI) s rekanalizací infarktové tepny. Konečný účinek léčby z velké části závisí na úrovni organizace přednemocniční péče, díky které lze dosáhnout zkrácení doby celkové ischemie, a tím zlepšit prognózu pacienta. Cíl Posouzení vývoje časových intervalů přednemocniční péče a vlivu typu transportu na tyto intervaly u pacientů s akutním STEMI ošetřených přímou PCI v letech 2008, 2010, 2012, 2014 a 2016. Metody Do retrospektivní analýzy byli zařazeni pacienti s akutním STEMI, kteří podstoupili přímou perkutánní koronární intervenci v čase do 12 hodin od začátku potíží. Celkově bylo do analýzy zařazeno 1 250 pacientů. Ke zmapování vývoje v průběhu posledních osmi let byly použity univariantní a multivariantní analýzy. Kategorické proměnné byly analyzovány χ2 testem, spojité proměnné jednofaktorovou analýzou ANOVA a obecnými lineárními modely, kde hlavní zaměření bylo na analýzu časových intervalů, a hlavními sledovanými faktory byly rok události a typ transportu. Výsledky Časové intervaly se až na malé odchylky mezi jednotlivými lety příliš neměnily, s výjimkou roku 2014, kde důvod odchylky nesouvisel s přednemocniční péčí. Limit 120 minut od prvního kontaktu se zdravotnickým personálem do nafouknutí balonku (first-medical-contact-to-balloon time, FMCTB) byl splněn u více než 80 % pacientů (80,8 %), doporučený limit 90 minut u 55,2 % pacientů. Klíčovým faktorem ovlivňujícím celkový čas byla pacientova volba způsobu transportu – u pacientů, kteří využili primárního transportu, byly intervaly významně kratší (FMCTB v průměru o 38,2 minuty a celková doba ischemie o 92,9 minuty). Hlavními intervaly, ve kterých tento rozdíl narůstal, byly vedle zpoždění způsobeného pacientem (103 minut u pacientů s primárním transportem, 131 u pacientů se sekundárním) bohužel i prodlení od oznámení pacientových problémů systému po vyhodnocení EKG (26 minut, pokud pacient zavolá rychlou zdravotnickou pomoc [RZP], 52 minut, pokud se dopraví k lékaři sám) a následný transport na katetrizační sál (60 minut při primárním, 97 minut při sekundárním transportu). Zvláště u posledních dvou intervalů vidíme u sekundárního módu transportu jednoznačný prostor pro zlepšení. Závěr Až na malé výjimky se časové intervaly mezi jednotlivými lety příliš nemění. Zcela zásadní vliv na celkovou dobu ischemie však má pacientovo rozhodnutí, zda zvolí primární transport, nebo se dopraví k nejbližšímu lékaři či na ambulanci sám (sekundární transport). Analýza časových intervalů přednemocniční péče o pacienty se STEMI v letech 2008–2016 Autoři: Jiří Seiner, Rostislav Polášek, Jan Lejsek, Matej Strýček, Jiří Karásek Autoři: Lumír Francek, Ota Hlinomaz, Ladislav Groch, Silvie Bělašková Citace: Francek L., Hlinomaz O., Groch L., Bělašková S. Analýza časových intervalů přednemocniční péče o pacienty se STEMI v letech 2008-2016. Cor et Vasa, 60 (2018), e239-e245 Citace: Seiner J., Polášek R., Lejsek J., Strýček M., Karásek J. Centrum pro diagnostiku a léčbu pacientů po srdeční zástavě – roční zkušenosti Krajské nemocnice Liberec. Cor et Vasa, 60 (2018), e234 -e238 Centrum pro diagnostiku a léčbu pacientů po srdeční zástavě – roční zkušenosti Krajské nemocnice Liberec