Autoři se celý dokument snažili oprostit od zbytečných proklamací a prohlášení, samozřejmě ale bylo nutné například rozepsat vymezení pojmů, aby bylo jasné, o čem přesně je řeč. Jinak se ale jedná čistě o popsané postupy a návody, které jsou „ušité na míru“ naší organizaci. Na základě nového dokumentu není nutné realizovat větší nákupy vybavení nebo zásadně měnit strategické postupy, snahou bylo především sumarizovat na jednom místě vše, co jsme o zásazích u tohoto typu událostí věděli. Metodický pokyn tak postupy spíše upřesňuje, než aby je měnil. Podrobnější informace k některým specifikům zásahu pak obsahuje přílohová část. Příloh je momentálně osm a stejně jako samotný metodický pokyn je najdete v ZIPU: Podoba dokumentu, především jeho přílohová část, bude průběžně reagovat na nové poznatky získané na cvičeních či z proběhlých událostí, a proto bude dále doplňována. PKP tak v brzké době přidá například samostatnou přílohu s rozepsanými čtyřmi stupni ochrany a jim odpovídajícím ochranným pomůckám. Tuto část by měly mít k dispozici jak výjezdové skupiny a ZOS, tak například Hygienická stanice hl. m. Prahy. Cílem je, aby se při konzultaci neztrácel čas při domluvě, jaké ochranné pomůcky použít, ale hygienik podle situace pouze určil stupeň ochrany. V metodickém pokynu pak bude jasně napsáno, co který stupeň ochrany za pomůcky obsahuje. Jak ukazují příklady v úvodu, možnosti, že se naše posádky s podobnou událostí setkají, jsou zcela reálné. Konkrétní situace mohou být i mnohem závažnější. Důvodů je hned několik: Praha je tranzitní centrum České republiky, nachází se zde největší letiště i vlakové nádraží v republice, obrovské množství zahraničních pracovníků, studentů, turistů a cestovatelů – to vše jsou aspekty, které znamenají značné riziko zavlečení vysoce nakažlivé nemoci. V metropoli nebo jejím těsném okolí je řada podniků, v jejichž provozech se pracuje s chemickými látkami, jejich transport probíhá skrz Prahu po silnici, železnici i říční dopravou. Stejně tak přes hlavní město proudí náklady s radioaktivním odpadem, relativně nedaleko se nachází reaktor v Řeži, je zde několik zdravotnických zařízení, kde může vlivem havárie či výbuchu dojít k úniku radioaktivních látek. Na řadě specializovaných míst se zpracovávají izotopy, během jejichž transportu se může stát dopravní nehoda… Našli bychom ještě mnoho dalších příkladů, které hovoří pro to, aby byla problematika biologických, chemických a radioaktivních látek pro potřebu zásahu záchranné služby podrobně zpracována. Do letošního roku ale takový souhrnný dokument pražské záchrance chyběl. Postupy byly sice částečně obsaženy v rámci traumatologického plánu nebo v dokumentaci IZS, ale řada věcí se dělala zvykově a neměla oporu v dokumentaci, byť byly v naprosté většině případů tyto postupy správné. I cvičení zaměřená právě na zvládání podobných událostí z let 2017 a 2018 potvrdila, že to je nedostatečný stav. Zasahující posádky musely vyvinout značnou vlastní iniciativu, aby zajistily ochranu sebe či pacientů, namísto aby měly v rukou jasný návod, jak postupovat. Všechny informace v jednom dokumentu To byl impuls pro vytvoření zcela nového metodického pokynu, který sumarizuje všechny informace o těchto mimořádných událostech do jednoho dokumentu, abychom je nemuseli hledat na více místech. Hlavním cílem dokumentu je chránit naše posádky a informovat kolegy, s čím se mohou setkat a jak se u takového zásahu chovat. Celý metodický pokyn se tak zaměřuje především na bezpečnost výjezdových skupin a jejich možnost vrátit se i po takovém zásahu zpět do provozu, a hlavně k rodinám. Metodický pokyn vytvořili krizoví manažeři Pracoviště krizové připravenosti. Zapracovali do něho zkušenosti z proběhlých cvičení, reálných událostí i poznatky získané na základě konzultací například s Hasičským záchranný sborem, Hygienickou stanicí hl. m. Prahy, ministerstvem zdravotnictví či Státním ústavem radiační ochrany. Obsažené informace mají legislativní ukotvení, vycházejí z dokumentace IZS a odpovídají postupům organizací, které by se do řešení těchto situací rovněž zapojily. Tři části Samotný metodický pokyn je rozdělen do tří částí: nebezpečné chemické látky, biologické agens a radioaktivní látky. Každá z těchto kapitol má své podkapitoly, jejichž struktura je u všech tří sekcí totožná a popisuje zásah „od začátku do konce“. Jednotlivé podkapitoly se tak věnují: dekontaminaci zasahujících posádek a techniky. identifikaci ohrožení ze strany ZOS a výjezdových skupin, text ONDŘEJ ŠEDIVKA, JAN HORKÝ foto ARCHIV ZZS MHP Ú nik oxidu uhelnatého na zimním stadionu nebo třeba asistence u zásahu při nálezu radioaktivních součástek a minerálů v pozůstalosti po sběrateli vojenských předmětů. To jsou reálné případy z poslední doby, kdy naše posádky řešily události, u kterých se vyskytovaly chemické či radioaktivní látky. Správný postup u tohoto typu událostí popisuje nový metodický pokyn Řešení zásahu s výskytem chemické, biologické a radioaktivní látky. S jedním z jeho autorů, krizovým manažerem Ondřejem Šedivkou, jsme probrali, co v dokumentu, který je závazný pro všechny zaměstnance pražské záchranky, najdete, jak se v něm orientovat a co byly impulsy pro jeho vznik. činnosti ZOS, činnosti výjezdových skupin, transportu a směřování pacientů, NOVÝ METODICKÝ POKYN. HLAVNÍ CÍL JE BEZPEČNOST Metodický pokyn otevřete v ZIPu po kliknutí na tento box. P.1 Přeprava nebezpečných látek Návod na oblékání a svlékání infekčního setu P.2 Listy konkrétních látek P.3 Bojové chemické látky P.4 Otravy a antidota ZZS HMP P.5 Návod na použití obličejové masky Promask P.6 P.7 Přehled VNN Návod na použití ochranného plynového filtru P.8