H istorie přechodu krajských ZZS z pásma 80 MHz do pásma 160 MHz se začala psát po roce 2000, v době zásadní proměny PNP v podobě rušení okresních záchranek a přechodu na krajské řízení. Tehdy se budovaly prakticky všechny krajské rádiové sítě znovu s relativně jednoduchým přechodem na nový kmitočet. ZZS HMP takovým krokem neprošla, tedy nebyl ani důvod budovat jiný systém. Navíc byl v letech 1996–1998 v rámci budování tehdejšího Jednotného bezpečnostního systému Prahy vybudován v pásmu 80 MHz systém zcela nový. text JAKUB PLÍHAL foto ONDŘEJ BŘEZINA ODKUD A KAM KRÁČÍTE, Proč už dávno nejsme ve stošedesátce? Historie přechodu krajských ZZS z pásma 80 MHz do pásma 160 MHz se začala psát po roce 2000, v době zásadní proměny PNP v podobě rušení okresních záchranek a přechodu na krajské řízení. Tehdy se budovaly prakticky všechny krajské rádiové sítě znovu s relativně jednoduchým přechodem na nový kmitočet. ZZS HMP takovým krokem neprošla, tedy nebyl ani důvod budovat jiný systém. Navíc byl v letech 1996 – 1998 v rámci budování tehdejšího Jednotného bezpečnostního systému Prahy vybudován v pásmu 80 MHz systém zcela nový. V letech 2005 – 08 byl na ZZS HMP intenzivně připravován přechod rádiové komunikace do pásma 160 MHz, který byl však po třech letech práce zcela zastaven z důvodu možnosti využití průběžně budované Městské rádiové sítě na bázi standardu Tetra. Bylo rozhodnuto, že jako příspěvková organizace hl. m. Prahy budeme používat stejně jako Městská policie, Dopravní podnik či Technická správa komunikací tento digitální buňkový systém. Systém ovšem v té době nebyl vůbec kapacitně připraven na dalšího náročného klienta, kterým bezpochyby ZZS je a tak bylo nutno vyčkat na jeho zásadní upgrade. Než k němu ale stačilo dojít, byla v r. 2012 vydána vyhláška o vybavení vozidel ZZS, která povinně specifikuje vybavenost vozidlovou stanicí systému IZS PEGAS, tedy „Matrou“. Od té doby se datuje velký přerod v komunikaci u všech ZZS v ČR, ale souběžně i u HZS a PČR – všechny složky musely investovat nemalé množství prostředků a času do přechodu svých komunikací na systém PEGAS. I zde však bylo nutno dostat systém PEGAS velkým upgrade v roce 2017 do použitelného stavu. Pro představu – do té doby mohla ZZS využívat např. pouze jeden otevřený hovorový kanál, po upgrade máme k dispozici 13 oddělených hovorových skupin atp. Aby toho nebylo málo, značnou komplikací pro připojení ZZS HMP do sítě PEGAS bylo financování. Při financování přechodu využily všechny mimopražské složky IZS příslušné dotační programy EU a pražské složky HZS a PČR financovalo MV ČR. Jediná popelka stojící stranou tak byla ZZS HMP, na jejímž připojování do rádiové sítě MV ČR nemělo tehdejší vedení HMP žádný zájem. Naštěstí jsme i tuto překážku postupně zdolali a nyní jsme schopni přejít s provozem na rádiovou síť PEGAS a následně také konečně začít s přeměnou osmdesátky na stošedesátku. A jak to bude dál? „Čínské technologie ve vysílačkách záchranářů? Vnitro rozhoduje o citlivé státní zakázce za miliardy.“ „Vnitro stále neví, jak budou komunikovat záchranáři a hasiči. Finální řešení muselo už podruhé odsunout.“ „Komunikace záchranářů a hasičů? Vnitro plánuje dál udržovat zastaralou síť, které letos končí životnost.“ To jsou titulky článků za poslední dva roky. Situace však není na poli komunikace složek IZS zdaleka tak dramatická. Stát má v síti PEGAS aktuálně k dispozici slušně fungující systém, který dokáže poskytovat hlasové a částečně i datové služby uživatelům tísňových a dalších složek, důležitých pro chod státu. Aktuálně (2021) již probíhá významný upgrade a další důležitá rozšíření systému: - prodlužuje se doba podpory výrobce až do roku 2035 - modernizuje se technologie v infrastruktuře - zvyšuje se spolehlivost proti výpadkům sítě - zvyšuje se počet základnových vysílačů včetně pokrytí tunelů metra - zvyšuje se úroveň kybernetické bezpečnosti - připravuje se výrazné zvýšení schopnosti využití sítě v provozu LZS Tímto krokem získala ČR logicky čas na hledání budoucího řešení. Řešení založeného na aktuálních či budoucích technologií – standardizovaných LTE, 5G, zkoumané 6G či jiných, ještě neznámých. Většina výše zmíněných novinových článků vznikla právě v době, kdy se stát rozhodoval o dalším postupu. Některé z telekomunikačních společností se pokusily využít situaci a snažily se kombinací lobbingu, mediálního tlaku a podávání podnětů k příslušným úřadům přinutit ČR k vystavění PPDR komunikací na zcela odlišných technologiích. A to buď na zcela nové síti na technologii LTE či pronájmem takových sítí v soukromém sektoru. Hlavním argumentem, srozumitelným i laikům, pak byla schopnost těchto sítí díky vyššímu kmitočtu přenášet i širokopásmová data jako je video z místa zásahu apod. Při argumentaci se pak poněkud vytratily některé otázky, důležité pro provozovatele a plátce a další pro uživatele: - Cena: je ufinancovatelná stavba a následný provoz zcela nové sítě (např. LTE) na území celé ČR pouze pro potřeby IZS? - Bezpečnost: je dostatečně bezpečné předat provoz kritické komunikace soukromému sektoru a spoléhat na smluvní ujednání? - Zabezpečení: má smysl provozovat veškerý provoz po širokopásmové síti? Nebylo by lepší nechat hlasové spojení na bezpečně zajištěné úzkopásmové „zastaralé“ privátní síti a pronajímat v LTE pouze méně důležité přenosy videa? Rozhodně má stát dost problémů k řešení, při jejichž hledání musí brát v potaz nejen národní problémy (např. aukce kmitočtů pro nové technologie 5G), ale i nutnost koordinace s mezinárodními standardy a samozřejmě stále držet krok s vývojem nových technologií. Každopádně je budoucnost sice nejistá, ale zajímavá. Slovníček pojmů TETRAPOL: technologie pro digitální sítě, vyvinutá ve Francii v letech 1988 – 2000 MATRA: zlidovělý název dle jména prvního výrobce, konsorcia NORTEL MATRA CASSIDIAN, EADS, AIRBUS DS: v pořadí další výrobci systému TETRAPOL PEGAS: název hromadné radiokomunikační sítě (HRAS) IZS SITNO: rádiová komunikační síť na standardu TETRAPOL ve Slovenské Republice JUPITER: kódové označení ruční radiostanice TPH700 PPDR: Public Protection and Disaster Relief označuje souhrnně systémy pro ochranu veřejnosti a odstraňování následků živelných pohrom. V rádiových komunikacích jsou tak označovány nejen samotné sítě a např. i alokace kmitočtových pásem pro účely PPDR. LTE, 5G: standardy technologií pro komunikaci v mobilních sítích TETRA: jiná technologie pro digitální sítě, využívaná např. v Městském rádiovém systému hl. m. Prahy RÁDIOVÉ SYSTÉMY? V letech 2005–2008 byl na ZZS HMP intenzivně připravován přechod rádiové komunikace do pásma 160 MHz, který byl však po třech letech práce zcela zastaven z důvodu možnosti využití průběžně budované Městské rádiové sítě na bázi standardu Tetra. Bylo rozhodnuto, že jako příspěvková organizace hl. m. Prahy budeme používat stejně jako Městská policie, Dopravní podnik či Technická správa komunikací tento digitální buňkový systém. Systém ovšem v té době nebyl vůbec kapacitně připraven na dalšího náročného klienta, kterým bezpochyby ZZS je, a tak bylo nutno vyčkat na jeho zásadní upgrade. Změny po vyhlášce Než k němu ale stačilo dojít, byla v roce 2012 vydána vyhláška o vybavení vozidel ZZS, která povinně specifikuje vybavenost vozidlovou stanicí systému IZS PEGAS, tedy „Matrou“. Od té doby se datuje velký přerod v komunikaci u všech ZZS v ČR, ale souběžně i u HZS a PČR – všechny složky musely investovat nemalé množství prostředků a času do přechodu svých komunikací na systém PEGAS. I zde však bylo nutné udělat v roce 2017 velký upgrade, aby se systém dostal do použitelného stavu. Pro představu – do té doby mohla ZZS využívat například pouze jeden otevřený hovorový kanál, po upgrade máme k dispozici 13 oddělených hovorových skupin atp. Aby toho nebylo málo, značnou komplikací pro připojení pražské záchranky do sítě PEGAS bylo financování. Při financování přechodu využily všechny mimopražské složky IZS příslušné dotační programy EU a pražské složky HZS a PČR financovalo MV ČR. Jediná popelka stojící stranou byla ZZS HMP, na jejímž připojování do rádiové sítě MV ČR nemělo tehdejší vedení HMP žádný zájem. Naštěstí jsme i tuto překážku postupně zdolali a nyní jsme schopni přejít s provozem na rádiovou síť PEGAS a následně také konečně začít s přeměnou osmdesátky na stošedesátku. A jak to bude dál? „Čínské technologie ve vysílačkách záchranářů? Vnitro rozhoduje o citlivé státní zakázce za miliardy.“ „Vnitro stále neví, jak budou komunikovat záchranáři a hasiči. Finální řešení muselo už podruhé odsunout.“ „Komunikace záchranářů a hasičů? Vnitro plánuje dál udržovat zastaralou síť, které letos končí životnost.“ To jsou titulky článků za poslední dva roky. Situace však není na poli komunikace složek IZS zdaleka tak dramatická. Stát má v síti PEGAS aktuálně k dispozici slušně fungující systém, který dokáže poskytovat hlasové a částečně i datové služby uživatelům tísňových a dalších složek, důležitých pro chod státu. Aktuálně (2021) již probíhá významný upgrade a další důležitá rozšíření systému: - prodlužuje se doba podpory výrobce až do roku 2035; - modernizuje se technologie v infrastruktuře; - zvyšuje se spolehlivost proti výpadkům sítě; - zvyšuje se počet základnových vysílačů včetně pokrytí tunelů metra; - zvyšuje se úroveň kybernetické bezpečnosti; - připravuje se výrazné zvýšení schopnosti využití sítě v provozu LZS. Tímto krokem získala ČR logicky čas na hledání budoucího řešení. Řešení založeného na aktuálních či budoucích technologiích – standardizovaných LTE, 5G, zkoumané 6G či jiných, ještě neznámých. Většina výše zmíněných novinových článků vznikla právě v době, kdy se stát rozhodoval o dalším postupu. Některé z telekomunikačních společností se pokusily využít situaci a snažily se kombinací lobbingu, mediálního tlaku a podávání podnětů k příslušným úřadům přinutit ČR k vystavění PPDR komunikací na zcela odlišných technologiích. A to buď na zcela nové síti na technologii LTE či pronájmem takových sítí v soukromém sektoru. Hlavním argumentem, srozumitelným i laikům, pak byla schopnost těchto sítí díky vyššímu kmitočtu přenášet i širokopásmová data, jako je video z místa zásahu apod. Při argumentaci se pak poněkud vytratily některé otázky, důležité pro provozovatele a plátce a další pro uživatele. Cena: je ufinancovatelná stavba a následný provoz zcela nové sítě (např. LTE) na území celé ČR pouze pro potřeby IZS? Bezpečnost: je dostatečně bezpečné předat provoz kritické komunikace soukromému sektoru a spoléhat na smluvní ujednání? Zabezpečení: má smysl provozovat veškerý provoz po širokopásmové síti? Nebylo by lepší nechat hlasové spojení na bezpečně zajištěné úzkopásmové „zastaralé“ privátní síti a pronajímat v LTE pouze méně důležité přenosy videa? Rozhodně má stát dost problémů k řešení, při jejichž hledání musí brát v potaz nejen národní problémy (např. aukce kmitočtů pro nové technologie 5G), ale i nutnost koordinace s mezinárodními standardy a samozřejmě stále držet krok s vývojem nových technologií. Každopádně je budoucnost sice nejistá, ale zajímavá. Nyní jsme schopni přejít s provozem na rádiovou síť PEGAS. Řada kolegyň a kolegů podala nadlidské výkony. Slovníček pojmů TETRAPOL: technologie pro digitální sítě, vyvinutá ve Francii v letech 1988 – 2000 MATRA: zlidovělý název dle jména prvního výrobce, konsorcia NORTEL MATRA CASSIDIAN, EADS, AIRBUS DS: v pořadí další výrobci systému TETRAPOL PEGAS: název hromadné radiokomunikační sítě (HRAS) IZS SITNO: rádiová komunikační síť na standardu TETRAPOL ve Slovenské Republice JUPITER: kódové označení ruční radiostanice TPH700 PPDR: Public Protection and Disaster Relief označuje souhrnně systémy pro ochranu veřejnosti a odstraňování následků živelných pohrom. V rádiových komunikacích jsou tak označovány nejen samotné sítě a např. i alokace kmitočtových pásem pro účely PPDR. LTE, 5G: standardy technologií pro komunikaci v mobilních sítích TETRA: jiná technologie pro digitální sítě, využívaná např. v Městském rádiovém systému hl. m. Prahy