V ážíme si času a ochoty všech, kteří zareagovali na nedávnou anketu, kdy jsme se ptali, co by vám usnadnilo služby v náročných dnech koronavirové pandemie. Na následujících řádcích najdete odpovědi na vybrané podněty, k dalším sháníme ještě vyjádření ostatních kolegů a přineseme je v dalším čísle. Některé podněty už řešíme, jiným bohužel vyhovět z povahy naší činnosti nebo pravidel, kterými se musíme řídit, nemůžeme. Považujeme ale za důležité se o těchto věcech bavit a vyjasňovat je. Tedy ještě jednou děkujeme, že jsme k tomu dostali prostřednictvím zaslaných reakcí příležitost. Text podnětů jsme v některých případech zkrátili, ale hlavní myšlenku jsme zachovali. text odpovědí VEDENÍ ZZS HMP foto PIXABAY Odpovědi na podněty. Díl #1 Vážíme si času a ochoty všech, kteří zareagovali na nedávnou anketu, kdy jsme se ptali, co by vám usnadnilo služby v náročných dnech koronavirové pandemie. Na následujících řádcích najdete odpovědi na vybrané z podnětů, k dalším sháníme ještě vyjádření ostatních kolegů a přineseme je v dalším čísle. Některé podněty už řešíme paralelní, jiným bohužel vyhovět z povahy naší činnosti nebo pravidel, kterými se musíme řídit, nemůžeme. Považujeme ale za důležité se o těchto věcech bavit a vyjasňovat je. Tedy ještě jednou děkujeme, že jsme k tomu dostali prostřednictvím zaslaných reakcí příležitost. Text podnětů jsme v některých případech zkrátili, ale hlavní myšlenku jsme zachovali. Rádi bychom měli jasně stanovené pauzy. Na oběd, na toaletu, na chvíli oddychu. Toto byl asi nejčastější podnět, který jsme obdrželi v různých variantách, proto odpověď shrnujeme. Všichni víme, že zátěž provozu je skutečně velká, ale z povahy našeho povolání garantujeme nepřetržitý provoz a naše práce spadá do kategorie těch, které ze své povahy nelze přerušit. I přes to si uvědomujeme, že je potřeba bezpečnostní přestávky řešit a také jim dát jasná pravidla. Proto v současné době na toto téma probíhají jednání s Odborovou organizací. Během března vás o řešení budeme informovat. Lepší pracovní respirátory FFP2. Není možné fasovat opět respirátory za uši, popřípadě ponechat na výběr? Kdyby to bylo možné, nakoupíme respirátory podle vlastního výběru, aby byly nám všem pohodlné. Ale není to tak jednoduché. Jako příspěvková organizace města bohužel nemůžeme jednoduše nakoupit, „co se nám líbí“. Musíme se řídit pravidly příspěvkové organizace a postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Kdybychom byli soukromou firmou, můžeme v podstatě jít za dodavatelem a koupit, co budeme chtít, ale v rámci veřejných zakázek jsme odkázáni na to, co firmy nabídnou. Vždy se snažíme získat z této nabídky to nejkvalitnější, přirozeně včetně splnění všech norem a certifikací. Ale musíme stále dodržovat pravidla, která jsou pro veřejné zakázky určena. Kvalitnější rukavice. Chápu, že byla doba, kdy byl nedostatek těchto pomůcek, nyní je všech těchto prostředků všude dost, nemohli bychom fasovat alespoň malinko pevnější ty rukavice? Ty současné se tak cca z 10% roztrhnou již při navlékání. Toto je bohužel v podstatě stejný příběh jako u respirátorů. Vždy se snažíme, abychom pro vás vybírali co nejkvalitnější pracovní pomůcky a klademe maximální nároky na vypracování zadávací dokumentace, ale stále jsme odkázáni na to, co dodavatelé nabídnou, a také za jakou cenu. Jsme si vědomi, že rukavice jsou základní pracovní nástroj, proto pokaždé usilujeme o maximální možný poměr kvality a komfortu, co nám jen pravidla pro zadávání veřejných zakázek dovolují. Do hodnotící komise zveme pravidelně i zástupce z provozu, kteří vám mohou potvrdit, o jak složitý proces se jedná. Do ÚVN by bylo super dát ještě jednu naši tiskárnu, a to na kartotéku/recepci na emery ambulanci… Jasně, zkusíme to probrat jak interně, tak i s vedením na příjmovém místě. Je k tomu potřeba i jejich součinnost. Nelíbí se mi možnost fasování atombordelu na některá stanoviště. Je hezké od vedení, že přemýšlí, jak nám ulehčit a zpříjemnit práci, z mého pohledu se ale opět ulevilo jen lajdákům, kteří ponechávají doma pacienty ze své pohodlnosti a nepojedou na dezinfekci vozu na Kundratku, i když by správně měli. Účelem rozmístění infekčních setů na některé základny je zvýšení efetivity provozu. Je nelogické, aby posádka, který dezifikovat vůz nepotřebuje, jela přes celou Prahu pouze pro OOPP. Metodika ponechávání pacientů na místě je jasně zpracována a ponechání pacienta na místě má stanovena přesná kritéria a probíhají i kontroly dokumentace, zda bylo vše řádně dodrženo. Po dobu epidemie nepřijímat žádné stížnosti od pacientů. Lidé jsou teď strašně zlí a stížnosti jsou neadekvátní. Zdravotníci jsou nyní obecně v neoblibě, natož když neustále někoho napomínáme, aby si vzal respirátor a musíme stále něco vysvětlovat! Vnímáme to podobně, ale nepřijímat stížnosti jednoduše nelze. Certifikací garantujeme, že je možné stížnosti podat, a pokud splňuje veškeré náležitosti, musíme se jí zabývat. Okrajově se tomu věnujeme ve videu s Františkem Ždichyncem v tomto vydání TEPu. Řadu anonymních „podnětů“ vyřešíme sami a k vám se ani nedostanou. (Psal nám například pán, kterého při odpoledním pití kávy na Václavském náměstí rušilo blikání sanitky.) Pokud se ale jedná o stížnost se všemi náležitostmi, musíme se jí zabývat. To, že vás žádáme o vyjádření, neberte prosím jako „výslech“. I když se vám zdá stížnost sebevíc neopodstatněná, je vaše vyjádření bráno jako váš pohled na věc a situaci a je pro nás důležité, abychom se na vás mohli postavit. Netřeba dodávat, že když se pak do vašeho vyjádření místo relevantních informací promítne spíš hněv (někdy dost nevybíravě), tak vám to moc nepomůže. Jako všechna ostatní, dostávají se tato vyjádření k vedení organizace a někdy i našeho zřizovatele, magistrátu. Někdy to pak bývá složité vysvětlování… S každou stížností se roztáčí „kolečko“ povinných činností a proces prošetření stížnosti je často velmi složitý. I proto byla zřízena Komise kvality, která je složena z několika odborností (NLZP, SLPP, právník, soudní znalec a další), aby se nejednalo pouze o subjektivní názor jednoho člověka, ale o usnesení odborníků. Zde se bavíme zejména o složitějších situacích, odborných pochybeních atd…Těch úkonů je mnoho a věřte, že kdyby to jen trochu šlo, tak také víme o mnohem zajímavějších a užitečnějších věcech, kterým bychom se v práci věnovali. Bylo by super, kdyby se na Kundratce daly měnit kyslíkové lahve. Často čekáme na předání s covid+ pacientem delší dobu, celou dobu je na kyslíku a běžně se stane, že nám dva takoví pacienti vyprázdní velkou lahev. A když už necháváme auto na Kundratce na dezinfekci, tak by bylo s výhodou, kdyby se tam daly měnit i prázdné lahve za plné. Toto vnímáme úplně stejně a věc už řešíme. Nyní jsme přešli na digitální systém evidence kyslíkových lahví a musíme ho ještě trochu „poladit“. Ale výměny na Kundratce budou v nejbližší době možné a budeme vás o tom co nejdříve informovat. Zrušit přesčasovou službu. Ano, toto je věc, na které už v současné době pracujeme. Smyslem je plánovat rozpis směn dle fondu pracovní doby bez přesčasových hodin. Z tohoto důvodu už byla zavedena tzv. „pátá parta“ na prvních základnách (Slupy a Žižkov). Zjednodušeně řečeno jsme ubrali zdejším posádkám přesčasovou službu. Bohužel se to ale nejenže nesetkalo s úspěchem, ale na tuto změnu zažíváme velké množství kritiky. Asi je v tomto případě na místě rčení: „Není na světě člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.“ Je možné aby např. VVS informovalo o aktuálních informacích a situaci ohledně koronaviru, očkování, léčbě atb. Hledat dostupné informace na českém internetu může být někdy velmi zavádějící. Informací je skutečně mnoho, často se mění, a to navíc velmi turbulentně. Chápeme, že v některých opatřeních je složité se vyznat. Proto se vždy snažíme do našich metodik dávat informace tak, aby byly pochopitelné, a hlavně ověřené s odborníky. Děkujeme za podnět a jistě se pokusíme nad tím zamyslet. Byl bych moc rád, kdyby na výjezdové základně VZ Kundratka byly ostré nůžky. Velmi mě unavuje, když po dvou až třech covidových pacientech musím pižlat OOPP II st tupým nástrojem. Už tam jsou. Byl bych moc rád, kdyby byl do vozů přidán druhý glukometr, abych ten jeden nemusel pořád dokola vytahovat z batohu. Díky Rozumíme podnětu, zkusíme zjistit možnosti a v příštím čísle dáme vědět. Věc, která nám komplikuje každodenní práci, je neustálé volání na začátku služby na ZOS s žádostí, aby v rozpisu tzv. „přehodili posádky“ v situaci, kdy jsou na jednom autě dva záchranáři a pravidelně se střádají v řízení. Další komplikace nastává, kdy na začátku služby voláte na ZOS s „žádostí o přehození“, dispečer/ka vám slíbí, že posádky přehodí, ale nestane se tak. Následně přijde „výjezd“, ale vám na PC nic nepřijde, protože je kolega v rozpisu napsán jako záchranář… Velmi by nám ulehčilo život, kdyby si mohly posádky na začátku směny samy prohodit pracovní pozice. Chápeme, že to je jak pro posádky, tak i pro ZOS obtěžující. Ale v současné době to z technických důvodů nelze řešit jinak, než tak jak to je nyní – tedy zavoláním na ZOS. Nicméně o tom víme a v dalším plánu rozvoje EZD chceme tuto funkcionalitu zakomponovat. Aby bylo možné vysílat výjezdové skupiny na sekundární transporty z oblasti, kam pacient směřuje. Pokud jede skupina z oblasti, kde se pacient nachází, a transportuje ho na druhý konec Prahy, trvá jí přes ucpané město značně dlouho, než se dostane opět do své oblasti. V případě mého návrhu je skupina provádějící sekundární transport po předání pacienta ve své oblasti a pro ZOS efektivněji využitelná s pokrytím své oblasti. Díky, pokud to aktuální operační řízení dovoluje, jistě by to tak mělo být. Předáváme tento podnět vedení ZOS. Moc bych si taky přál, aby začalo fungovat vzdělávací středisko, tak jako před covidem. To bychom si vroucně přáli taky, ani pro nás není jednoduché, že se veškeré vzdělávací aktivity musely kvůli covidu pozastavit nebo přesunout do on-line prostředí. I my považujeme vzdělávání za jednu z nejdůležitějších věcí. Ale vše je otázkou priorit. Jistě lze pochopit, že v situaci, kdy téměř každý den řešíme karantény, případně pozitivity našich kolegů a kolegyň, je jakékoliv další setkávání prostě nemožné. Pořád musíme myslet na to, že naší prioritou je udržet provoz a tímto bychom jen zvyšovali riziko šíření nákazy mezi zaměstnanci. Jakmile to bude jen trochu možné, tak se opět do vzdělávání nejen posádek, ale i ZOS a ostatních kolegů, opět moc rádi pustíme! Vyjadřování naší organizace v mediích. Pokud máte jakýkoliv podnět či nápad, jistě se neváhejte ozvat přímo tiskové mluvčí na email nebo telefon. Bude fajn, když podnět konkretizujete. Nechcete zvážit ukončení používání ochranných obleků u K3 pacientů (samozřejmě při zachování důsledné ochrany dýchacích cest, očí a hygieny rukou)? Z hlediska používání OOPP jsme striktně svázáni předepsanými pravidly. Jakmile bude prostor pro změnu nebo rozvolnění, určitě se nad tím zamyslíme, abychom vám práci zase o kus ulehčili. Výrazně by nám pomohlo navýšení počtu operátorů a operátorek ZOS. Práce je zde víc než kdy dřív a zaměstnanců málo. Dostatek, nebo spíš nedostatek kvalitních zaměstnanců ve zdravotnictví je evergreen, se kterým se setkávají nejen všechny záchranky v republice, ale téměř všechna zdravotnická zařízení. V dotazníku se objevil i podobný podnět týkající se zaměstnanců do provozu. To, že bychom někdy měli tolik lidí, že už bychom neměli zájem o nábor dalších, to se asi nikdy nestane, nové zaměstnance se snažíme získávat neustále... Problém je v posledních letech způsobem hned několik faktory. Došlo ke zrušení oboru zdravotnický záchranář na VOŠ, které generovaly relativně velké množství absolventů, kteří z část přicházeli na záchranné služby. Za zrušené VOŠ v současné době ani není dostatečná náhrada, což v dlouhodobém měřítku může být problém v personálním obsazení všech záchranek. Další komplikace je v legislativní změně, která ukládá povinnost absolventům oboru zdravotnický záchranář roční praxi na urgentním příjmu či při poskytování akutní lůžkové péče. To nám značným způsobem přijímání nových záchranářů zkomplikovalo. Nejenže tato změna způsobila „výpadek“ při přijímání nových kolegů, ale znamená také dlouhodobý deficit. Není to totiž tak, že by po povinném roce tito zdravotníci na záchranky nastoupili, ale ve většině případů v nemocnici zůstávají a do systému ZZS se třeba vůbec nedostanou. Trh práce je jednoduše velmi napjatý a nyní je v podstatě probíhá taková „bitva o lidi“, a to mezi záchrankami i nemocnicemi dohromady. Rozhodně jsme ale nerezignovali a usilujeme o to, abychom získali svůj díl nových kolegyň a kolegů. ODPOVĚDI NA PODNĚTY. ŘEŠÍME PAUZY I PŘESČASY Rádi bychom měli jasně stanovené pauzy. Na oběd, na toaletu, na chvíli oddychu. Toto byl asi nejčastější podnět, který jsme obdrželi v různých variantách, proto odpověď shrnujeme. Všichni víme, že zátěž provozu je skutečně velká, ale z povahy našeho povolání garantujeme nepřetržitý provoz a naše práce spadá do kategorie těch, které nelze přerušit. I přes to si uvědomujeme, že je potřeba bezpečnostní přestávky řešit a také jim dát jasná pravidla. Proto v současné době na toto téma probíhají jednání s Odborovou organizací. Během března vás o řešení budeme informovat. Lepší pracovní respirátory FFP2. Není možné fasovat opět respirátory za uši, popřípadě ponechat na výběr? Kdyby to bylo možné, nakoupíme respirátory podle vlastního výběru, aby byly nám všem pohodlné. Ale není to tak jednoduché. Jako příspěvková organizace města bohužel nemůžeme jednoduše nakoupit, „co se nám líbí“. Musíme se řídit pravidly příspěvkové organizace a postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Kdybychom byli soukromou firmou, můžeme v podstatě jít za dodavatelem a koupit, co budeme chtít, ale v rámci veřejných zakázek jsme odkázáni na to, co firmy nabídnou. Vždy se snažíme získat z této nabídky to nejkvalitnější, přirozeně včetně splnění všech norem a certifikací. Ale musíme stále dodržovat pravidla, která jsou pro veřejné zakázky určena. Kvalitnější rukavice. Chápu, že byla doba, kdy byl nedostatek těchto pomůcek, nyní je všech těchto prostředků všude dost, nemohli bychom fasovat alespoň malinko pevnější rukavice? Ty současné se tak cca z 10 % roztrhnou již při navlékání. Toto je bohužel v podstatě stejný příběh jako u respirátorů. Vždy se snažíme, abychom pro vás vybírali co nejkvalitnější pracovní pomůcky a klademe maximální nároky na vypracování zadávací dokumentace, ale stále jsme odkázáni na to, co dodavatelé nabídnou a také za jakou cenu. Jsme si vědomi, že rukavice jsou základní pracovní nástroj, proto pokaždé usilujeme o maximální možný poměr kvality a komfortu, co nám jen pravidla pro zadávání veřejných zakázek dovolují. Do hodnotící komise zveme pravidelně i zástupce z provozu, kteří vám mohou potvrdit, o jak složitý proces se jedná. Do ÚVN by bylo super dát ještě jednu naši tiskárnu, a to na kartotéku/recepci na emery ambulanci… Probereme jak interně, tak i s vedením na příjmovém místě. Je k tomu potřeba i jejich součinnost. Nelíbí se mi možnost fasování atombordelu na některá stanoviště. Je hezké od vedení, že přemýšlí, jak nám ulehčit a zpříjemnit práci, z mého pohledu se ale opět ulevilo jen lajdákům, kteří ponechávají doma pacienty ze své pohodlnosti a nepojedou na dezinfekci vozu na Kundratku, i když by správně měli. Účelem rozmístění infekčních setů na některé základny je zvýšení efektivity provozu. Je nelogické, aby posádka, která dezinfikovat vůz nepotřebuje, jela přes celou Prahu pouze pro OOPP. Metodika ponechávání pacientů na místě je jasně zpracována a ponechání pacienta na místě má stanovena přesná kritéria a probíhají i kontroly dokumentace, zda bylo vše řádně dodrženo. Po dobu epidemie nepřijímat žádné stížnosti od pacientů. Lidé jsou teď strašně zlí a stížnosti jsou neadekvátní. Zdravotníci jsou nyní obecně v neoblibě, natož když neustále někoho napomínáme, aby si vzal respirátor, a musíme stále něco vysvětlovat! Vnímáme to podobně, ale nepřijímat stížnosti jednoduše nelze. Certifikací garantujeme, že je možné stížnosti podat, a pokud splňuje veškeré náležitosti, musíme se jí zabývat. Okrajově se tomu věnujeme ve videu s Františkem Ždichyncem v tomto vydání TEPu. Řadu anonymních „podnětů“ vyřešíme sami a k vám se ani nedostanou. (Psal nám například pán, kterého při odpoledním pití kávy na Václavském náměstí rušilo blikání sanitky.) Pokud se ale jedná o stížnost se všemi náležitostmi, musíme se jí zabývat. To, že vás žádáme o vyjádření, neberte prosím jako „výslech“. I když se vám zdá stížnost sebevíc neopodstatněná, je vaše vyjádření bráno jako váš pohled na věc a situaci a je pro nás důležité, abychom se na vás mohli postavit. Netřeba dodávat, že když se pak do vašeho vyjádření místo relevantních informací promítne spíš hněv (někdy dost nevybíravě), tak vám to moc nepomůže. Jako všechna ostatní, dostávají se tato vyjádření k vedení organizace a někdy i našeho zřizovatele, magistrátu. To pak bývá složité vysvětlování… S každou stížností se roztáčí „kolečko“ povinných činností a proces prošetření stížnosti je často velmi složitý. I proto byla zřízena Komise kvality, která je složena z několika odborností (NLZP, SLPP, právník, soudní znalec a další), aby se nejednalo pouze o subjektivní názor jednoho člověka, ale o usnesení odborníků. Zde se bavíme zejména o složitějších situacích, odborných pochybeních atd. Těch úkonů je mnoho a věřte, že kdyby to jen trochu šlo, tak také víme o zajímavějších a užitečnějších věcech, kterým bychom se v práci věnovali. Bylo by super, kdyby se na Kundratce daly měnit kyslíkové lahve. Toto vnímáme úplně stejně a věc už řešíme. Nyní jsme přešli na digitální systém evidence kyslíkových lahví a musíme ho ještě trochu „poladit“. Ale výměny na Kundratce budou v nejbližší době možné a budeme vás o tom co nejdříve informovat. Zrušit přesčasovou službu. Ano, toto je věc, na které už v současné době pracujeme. Smyslem je plánovat rozpis směn dle fondu pracovní doby bez přesčasových hodin. Z tohoto důvodu už byla zavedena tzv. „pátá parta“ na prvních základnách (Na Slupi a Žižkov). Zjednodušeně řečeno jsme ubrali zdejším posádkám přesčasovou službu. Bohužel se to ale nejenže nesetkalo s úspěchem, ale na tuto změnu zažíváme velké množství kritiky. Asi je v tomto případě na místě rčení: „Není na světě člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.“ Je možné aby např. VVS informovalo o aktuálních informacích a situaci ohledně koronaviru, očkování, léčbě atd. Hledat dostupné informace na českém internetu může být někdy velmi zavádějící. Informací je skutečně mnoho, často se mění, a to navíc velmi turbulentně. Chápeme, že v některých opatřeních je složité se vyznat. Proto se vždy snažíme do našich metodik dávat informace tak, aby byly pochopitelné, a hlavně ověřené s odborníky. Děkujeme za podnět a jistě se pokusíme nad tím zamyslet. Rád bych, kdyby na výjezdové základně VZ Kundratka byly ostré nůžky. Velmi mě unavuje, když po dvou až třech covidových pacientech musím pižlat OOPP II st tupým nástrojem. Už tam jsou. Díky za tip. Byl bych rád, kdyby byl do vozů přidán druhý glukometr, abych ten jeden nemusel pořád dokola vytahovat z batohu. Rozumíme podnětu, zkusíme zjistit možnosti a v příštím čísle dáme vědět. Věc, která nám komplikuje každodenní práci, je neustálé volání na začátku služby na ZOS s žádostí, aby v rozpisu tzv. „přehodili posádky“ v situaci, kdy jsou na jednom autě dva záchranáři a pravidelně se střídají v řízení. Další komplikace nastává, kdy na začátku služby voláte na ZOS s „žádostí o přehození“, dispečer/ka vám slíbí, že posádky přehodí, ale nestane se tak. Následně přijde „výjezd“, ale vám na PC nic nepřijde, protože je kolega v rozpisu napsán jako záchranář… Velmi by nám ulehčilo život, kdyby si mohly posádky na začátku směny samy prohodit pracovní pozice. Chápeme, že to je jak pro posádky, tak i pro ZOS obtěžující. Ale v současné době to z technických důvodů nelze řešit jinak, než tak jak to je nyní – tedy zavoláním na ZOS. Nicméně o tom víme a v dalším plánu rozvoje EZD chceme tuto funkcionalitu zakomponovat. Aby bylo možné vysílat výjezdové skupiny na sekundární transporty z oblasti, kam pacient směřuje. Pokud jede skupina z oblasti, kde se pacient nachází, a transportuje ho na druhý konec Prahy, trvá jí přes ucpané město značně dlouho, než se dostane opět do své oblasti. V případě mého návrhu je skupina provádějící sekundární transport po předání pacienta ve své oblasti a pro ZOS efektivněji využitelná s pokrytím své oblasti. Díky, pokud to aktuální operační řízení dovoluje, jistě by to tak mělo být. Předáváme tento podnět vedení ZOS. Přál bych si, aby začalo fungovat Vzdělávací a výcvikové středisko tak jako před covidem. To bychom si vroucně přáli taky, ani pro nás není jednoduché, že se veškeré vzdělávací aktivity musely kvůli covidu pozastavit nebo přesunout do on-line prostředí. I my považujeme vzdělávání za jednu z nejdůležitějších věcí. Ale vše je otázkou priorit. V situaci, kdy téměř každý den řešíme karantény, případně pozitivity našich kolegů a kolegyň, je jakékoliv další setkávání prostě nemožné. Pořád musíme myslet na to, že naší prioritou je udržet provoz a tímto bychom jen zvyšovali riziko šíření nákazy mezi zaměstnanci. Jakmile to bude možné, tak se opět do vzdělávání nejen posádek, ale i ZOS a ostatních kolegů, opět moc rádi pustíme! Vyjadřování naší organizace v mediích. Pokud máte jakýkoliv podnět či nápad, jistě se neváhejte ozvat přímo tiskové mluvčí na email nebo telefon. Bude fajn, když podnět konkretizujete. Nechcete zvážit ukončení používání ochranných obleků u K3 pacientů (samozřejmě při zachování důsledné ochrany dýchacích cest, očí a hygieny rukou)? Z hlediska používání OOPP jsme striktně svázáni předepsanými pravidly. Jakmile bude prostor pro změnu nebo rozvolnění, určitě se nad tím zamyslíme, abychom vám práci zase o kus ulehčili. Výrazně by nám pomohlo navýšení počtu operátorů a operátorek ZOS. Práce je zde víc než kdy dřív a zaměstnanců málo. Dostatek, nebo spíš nedostatek kvalitních zaměstnanců ve zdravotnictví je evergreen, se kterým se setkávají nejen všechny záchranky v republice, ale téměř všechna zdravotnická zařízení. V dotazníku se objevil i podobný podnět týkající se zaměstnanců do provozu. To, že bychom někdy měli tolik lidí, že už bychom neměli zájem o nábor dalších, to se asi nikdy nestane, nové zaměstnance se snažíme získávat neustále... Problém je v posledních letech způsoben hned několik faktory. Došlo ke zrušení oboru zdravotnický záchranář na VOŠ, které generovaly relativně velké množství absolventů, kteří z část přicházeli na záchranné služby. Za zrušené VOŠ v současné době ani není dostatečná náhrada, což v dlouhodobém měřítku může být problém v personálním obsazení všech záchranek. Další komplikace je v legislativní změně, která ukládá povinnost absolventům oboru zdravotnický záchranář roční praxi na urgentním příjmu či při poskytování akutní lůžkové péče. To nám značným způsobem přijímání nových záchranářů zkomplikovalo. Nejenže tato změna způsobila „výpadek“ při přijímání nových kolegů, ale znamená také dlouhodobý deficit. Není to totiž tak, že by po povinném roce tito zdravotníci na záchranky nastoupili, ale ve většině případů v nemocnici zůstávají a do systému ZZS se třeba vůbec nedostanou. Trh práce je jednoduše velmi napjatý a nyní je v podstatě probíhá taková „bitva o lidi“, a to mezi záchrankami i nemocnicemi dohromady. Rozhodně jsme ale nerezignovali a usilujeme o to, abychom neustále získávali nové kolegyně a kolegy. Řada kolegyň a kolegů podala nadlidské výkony.