J estli vám přišlo loňské cvičení Démon jako rozsáhlé, tak letošní Anděl 2019 ho v některých ohledech předčil, například v počtu „zraněných“. U nejrozsáhlejšího taktického cvičení složek IZS na území hlavního města pochopitelně nechyběla ani pražská záchranka. Hlavním tématem byl útok teroristů na zaplněné obchodní centrum Nový Smíchov, likvidace útočníků a pomoc obětem. Do více než půlročních příprav se zapojili jak kolegové ze Vzdělávacího a výcvikového střediska, Provozu výjezdových skupin, tak i Pracoviště krizové připravenosti. Právě s krizovými manažery Ondřejem Šedivkou a Miroslavem Tejklem jsme rozebrali jejich první poznatky ze cvičení. text O. ŠEDIVKA, M. TEJKL, J. HORKÝ video REDAKCE FOTOGALERIE KDYŽ ANDĚL PŘEDČÍ DÉMONA Pár faktů na úvod. Cvičení se konalo v noci ze 17. na 18. června, ostrá fáze probíhala přibližně od 0:30 do 3:30. Hlavním dějištěm bylo obchodní centrum Nový Smíchov a přilehlé okolí, především křižovatka a úseky ulic Plzeňská a Stroupežnického. Námětem byl útok dvanáctičlenné skupiny teroristů na návštěvníky obchodního centra, které představovalo přes 900 figurantů. Cvičení simulovalo stav, kdy je v České republice vyhlášen druhý stupeň ohrožení terorismem. Jedním z hlavních cílů tak bylo, aby si Policie ČR vyzkoušela nastavit, co by pro ni v praxi tento stav znamenal. Mimo jiné to bylo navýšení sil a prostředků v Praze, v případě ZZS HMP to pak bylo navýšení sil a prostředků o soukromé poskytovatele zdravotnických služeb. Krabice jako sutiny Po útoku, který provázela střelba, výbuch i simulovaný propad prvního patra (jako sutiny vypomohly papírové krabice), a prvním nezdařeném pokusu prvosledových hlídek o eliminaci útočníků, nastala vyčkávací fáze. Během této doby policie s útočníky vyjednávala a obsazovala přístupové cesty do centra. Ve chvíli, kdy teroristé spustili střelbu do rukojmí, police do objektu vnikla, začala teroristy likvidovat a osvobozovat rukojmí. Na místě zůstalo dle scénáře 109 zraněných a šest mrtvých, z nichž pět desítek byli figuranti představující děti. Všichni figuranti měli věrně ztvárněná zranění od našich maskérů, kteří měli s namaskováním tak velkého počtu lidí několik hodin před začátkem cvičení plné ruce práce. Do cvičení se zapojilo 69 zdravotníků od pražské záchranky a spolupracujících soukromých poskytovatelů zdravotnických služeb. Cvičení na Andělu se účastnili zdravotníci společností Pragomedika plus, SOSAN, PM medical, Meditrans a Asociace dobrovolných záchranářů. Dohromady jsme nasadili 28 kusů techniky, včetně speciálů Atego a Golem. Co se děje před zásahem Při takovéto události by byl v prvních chvílích zřízen taktický štáb, kde by záchranku zastupoval vedoucí zdravotnické složky (či potenciální vedoucí zdravotnické složky) nebo pohotovostní manažer, abychom včas dostávali informace ze štábu a zároveň mohli podávat situační zprávy z místa zdravotnickému operačnímu středisku. To na základě prvotních informací aktivuje síly a prostředky, u kterých se předpokládá, že by mohly být nasazeny u události takovéhoto rozsahu. Typová činnost Cvičení by nejvíce odpovídala typová činnost č. 14 Aktivní střelec a typová činnost č. 9 Společný zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob. Samostatnou typovou činnost, která by se zabývala teroristickým útokem, jako bylo na cvičení Anděl 2019, ČR v současné době nemá. Je možné, že na základě cvičení ale přistoupí příslušné úřady ke změně. Spolu se zástupcem ve štábu se také domluví vyčkávací stanoviště pro naše posádky, a to v bezpečné zóně, tedy mimo přímé ohrožení. Mezitím probíhá aktivace personálních záloh, vyrozumívání zdravotnických zařízení, komunikace na operační úrovni a s nejvyšší pravděpodobností by se svolával i krizový štáb hl. města Prahy, což se v rámci cvičení simulovalo až následující den. Po nastavení informačního toku a povolání posádek se vyčkává na pokyn štábu, že se můžeme přesunout na určené místo k zásahu, které pro nás už v tuto chvíli musí být bezpečné. Stanoviště PNP si tak musíme vytvořit na místě, které je v dostatečné vzdálenosti od daného objektu a kde nehrozí zásah střelbou ani výbuchy, což představuje velký nápor především na fyzické síly těch, kteří zdravotníkům dopravují pacienty. V případě Nového Smíchova jsme měli stanoviště PNP zřízené před obchodním centrem, což je místo, které výše zmíněným kritériím neodpovídá. V reálu bychom byli pravděpodobně v nedalekém atriu u multikina, kryti před možnou střelbou z proskleného obchodního centra vysokopodlažními budovami. Z logistických a prezentačních důvodů ale bylo zvoleno místo před obchodním centrem, na které bylo dobře vidět ze všech stran. Stanoviště PNP by nemělo být příliš složité, abychom z něho v případě zhoršení bezpečností situace dokázali rychle odjet. I proto bychom neměli vyndávat z vozů veškerý materiál, a pokud se tak stane, měli bychom být schopní ho rychle sbalit, jinak o něj při přesunu přijdeme. Skvělá improvizace Naše posádky začaly najíždět na místo události ve chvíli, kdy z budovy obchodního centra vybíhali první rukojmí, někteří z nich podpírali nebo vynášeli „zraněné“ figuranty. To byla změna oproti jiným cvičením, kdy zraněné vynášeli z „horké zóny“ policisté a následně hasiči. Primární třídění zraněných policií v budově probíhalo jen částečně. Zdravotníci se tak ocitli v situaci, kdy se k nim přes právě zřizovaný filtr začaly hrnout desítky lidí, mnozí z pacientů nebyli vytřídění a naplno zapojili také své herecké umění (kdo na některém cvičení byl, ví, že mnozí figuranti filmují zranění lépe než profesionální fotbalisti). Prostě to byl velký chaos a zmatek. Je velmi pravděpodobné, že by takto vypadala i reálná situace. LZS nevzlétla Posádka LZS nemohla na místě přistát kvůli tramvajovému vedení, proto se letecká záchranka cvičení neúčastnila. Vrtulníky, a nejen Kryštof 01, by při reálné události mohly sloužit pro sekundární transport pacientů z nemocnic, jejichž traumacentra by už nápor pacientů kapacitně nezvládala. INFOBOX 1 Chybějící typová činnost Cvičení by nejvíce odpovídala typová činnost č. 14 Aktivní střelec a typová činnost č. 9 Společný zásah složek IZS u mimořádné události s velkým počtem zraněných osob. Samostatnou typovou činnost, která by se zabývala teroristickým útokem, jako bylo na cvičení Anděl 2019, ČR v současné době nemá. Je možné, že na základě cvičení ale přistoupí příslušné úřady ke změně. INFOBOX 2 Proč neletěl vrtulník? Posádka LZS nemohla na místě přistát kvůli tramvajovému vedení, proto se letecká záchranka cvičení neúčastnila. Vrtulníky, a nejen Kryštof 01, by při reálné události mohly sloužit pro sekundární transport pacientů z nemocnic, jejichž traumacentra by už nápor pacientů kapacitně nezvládala. INFOBOX 3 Proč nejsou na plachtách figurky? V ideálním případě jsou pacienti umístění na plachtách jednotlivých sektorů PNP otočení hlavou všichni ve stejné směru, aby měli k hlavě zdravotníci co nejsnazší přístup. Při debriefingu zazněl i dotaz, zda by z toho důvodu nebylo lepší na plachty umístit i siluety postav, které by naznačovaly, jak pacienty položit. Odpověď z PKP je jasná: Nebylo. Siluety prý navozují pocit, že je na plachtu možné umístit jen tolik osob, kolik je zde namalovaných siluet. Obdobné řešení v podobě šipky by se zase mohl ukázat jako kontraproduktivní v případě, kdy by někdo plachtu špatně rozložil. INFOBOX 4 Díky za zpětnou vazbu Budeme velmi rádi, když nám veškeré podněty, které na základě cvičení máte, pošlete na adresu pkp@zzshmp.cz. Někteří kolegové už své připomínky zaslali a my jim za to velmi děkujeme. Všemi podněty se zabýváme a shromažďujeme je pro dobu, až bude opět na čase aktualizovat traumatologický plán. Posádky si ale dokázaly poradit a skvěle zaimprovizovaly, když nechaly z policejních vozů postavit bariéru, která s pomocí policistů fyzicky stanoviště PNP a vstupní filtr oddělila. Díky tomu se podařilo hektickou situaci velmi dobře zvládnout a během několika minut dostat pod kontrolu. Výměna informací Pracovali jsme relativně na malém prostoru, což usnadňovalo komunikaci mezi zasahujícími posádkami a kolegy ve vedoucích rolích, která fungovala velmi dobře. Dobrá a plynulá výměna informací probíhala i mezi místem zásahu a operačním střediskem, které bylo pro účely cvičení zřízeno v nedalekém „bydlíku“. Menší komplikace nastaly několikrát při odsunu zraněných, kdy si museli vedoucí odsunu v některých případech důrazněji určit, které pacienty s ohledem na prioritu zranění transportovat do nemocnice. Opět to byla situace, která by s velkou pravděpodobností odpovídala reálnému zásahu. I tak ale odsun probíhal plynule a je dobře, že došlo i na nějaké menší dohady – od toho je to cvičení. Příkladná byla organizace stanoviště PNP s jasně vymezenými sektory. Pro krizové manažery ale bylo důležité zjištění, že značkovací spreje nemohou fungovat kvůli horší viditelnosti jako samostatná pomůcka pro vyznačení jednotlivých sektorů, ale spíše jako doplněk k používaným plachtám. Rekordní počet pacientů Naše činnost na místě – včetně primárního a sekundárního třídění, ošetřování pacientů a jejich transportu do zdravotnického zařízení – trvala necelé dvě hodiny. Což je při rekordním počtu pacientů úctyhodný výkon, i když se většina účastníků na ranním debriefingu shodla, že to bylo tentokrát opravdu dřina. Všech 109 pacientů směřovalo do Fakultní nemocnice v Motole (v reálné situace by se pacienti samozřejmě rozložili do více nemocnic, dost možná i mimo hlavní město). Všichni byli zvědaví, jak si v Motole s takovým přísunem pacientů poradí, a nutno říct, že to v nemocnici zvládli skvěle. Posádky byly po příjezdu schopné během několika minut odjíždět zpět, předání fungovalo velmi dobře. Na sály a ARO převážel pacienty už nemocniční personál. Jsme velmi rádi, že v Motole měli odvahu uspořádat spolu s námi největší nemocniční cvičení v České republice. Ukázalo se, že nemocnice má mechanizmy, aby zvládla větší přísun zraněných, což je dobré vědět i pro případ mimořádných událostí, které by se v této spádové oblasti odehrály. Figurky na plachtách? V ideálním případě jsou pacienti umístění na plachtách jednotlivých sektorů PNP otočení všichni ve stejné směru, aby měli k hlavě zdravotníci co nejsnazší přístup. Při debriefingu zazněl i dotaz, zda by z tohoto důvodu nebylo lepší na plachty umístit i siluety postav, které by naznačovaly, jak pacienty položit. Odpověď z PKP je jasná: Nebylo. Siluety prý navozují pocit, že je na plachtu možné umístit jen tolik osob, kolik je zde namalovaných siluet. Obdobné řešení v podobě šipky by se zase mohl ukázat jako kontraproduktivní v případě, kdy by někdo plachtu špatně rozložil. CO JSME SI ZE CVIČENÍ ODNESLI • Zatím ještě neproběhlo kompletní vyhodnocení cvičení. Už nyní ale víme, že bude vhodné koupit ještě další sady větších plachet pro označování stanoviště PNP a umístit je v Ategu, které vyjíždí ke všem mimořádným událostem. • Soukromí poskytovatelé zdravotnických služeb zjistili, že potřebují znát detailněji naše postupy pro řešení událostí s hromadným postižením osob. Budeme pro ně proto připravovat vzdělávací materiály, například úvodní školení doplněné o e-learning. Cílem je, aby všichni věděli, jak takový zásah včetně všech postupů probíhá. • Ukazují se také efekty vzdělávání. Mnoho zásadních postupů pro řešení mimořádných událostí mají naši kolegové už zažité a dělají je naprosto automaticky. Potvrzují to jak stále se krátící doby potřebné pro briefing, tak i samotná činnost na místě, kdy si zdravotníci ve vedoucích rolích i samotné posádky dokáží zorganizovat práci a vzájemnou komunikaci, aniž by je na to musel někdo upozorňovat. • Zlepšila se komunikace na místě i pomocí ručních radiostanic. • Na zvážení je posílení pozic vedoucích rolích o dalšího člověka, který by pomáhal s nutnou „administrativou“ na místě. Pokud bychom ale zvýšili personální management události na kapacitu, která by byla ideální, tak výrazně omezíme počet lidí, kteří se budou reálně o pacienty starat. Toto byl i jeden z bodů, kdy se při následném ranním debriefingu v Holešovicích rozproudila živá diskuze. Jako jedna z variant, která dobře zafungovala i na Andělu, se ukazuje vyčlenit zvláštní tým, který bude mít na starosti péči a evidenci zelených pacientů, aby uvolnil ruce ostatním vedoucím rolím. • Důležité je také domluvit si jasné postupy například s policejními interventy a členy antikonfliktního týmu či zdravotníky Českého červeného kříže. Při cvičení se starali o lehce zraněné pacienty, ale došlo i k několika případům, kdy pacientům, například s úrazy hlavy, nabízeli jídlo a pití. Musíme si tedy nastavit jasná pravidla, jak má jejich jinak velmi vítaná pomoc probíhat. Stejně jako s soukromými poskytovateli si musíme i s těmito složkami nastavit vzájemnou komunikaci na místě, abychom si dokázali předávat účinně informace nebo si říci o pomoc. Díky za zpětnou vazbu Budeme velmi rádi, když nám veškeré podněty, které na základě cvičení máte, pošlete na adresu pkp@zzshmp.cz. Někteří kolegové už své připomínky zaslali a my jim za to velmi děkujeme. Všemi podněty se zabýváme a shromažďujeme je pro dobu, až bude opět načase aktualizovat traumatologický plán.