T echnická závada na chodovské rozvodně společnosti ČEPS způsobila ráno ve čtvrtek 2. června v Praze masivní výpadek elektrického proudu na pravém břehu Vltavy, který trval necelou hodinu. Mimořádná událost provoz záchranné služby žádným zásadním způsobem neomezila. Jak říká v rozhovoru krizový manažer Ondřej Šedivka: „Uzavřeli jsme to jako skvělé prověřovací cvičení. Nikdo nezemřel, nikdo nemá poškozené zdraví a my jsme prověřili naši schopnost zareagovat podle protokolů, které máme za tímto účelem vypracované.“ Jak je ZZS HMP připravena na jiné hrozby, jako je například teoretické omezení dodávek zemního plynu? text JAN HORKÝ foto JANA POŠTOVÁ BLACKOUT JAKO CVIČENÍ. A CO DALŠÍ HROZBY? Jaký vliv na fungování záchranné služby měl červnový výpadek elektrického proudu? Jednalo se o blackout menšího rozsahu, který byl relativně krátký, ale zajímavý tím, že přišel v ranní špičce. Zastavily se tramvaje, v některých oblastech nefungovaly semafory, což vedlo ke zhoršení dopravy a prostupnosti Prahou. Lidé zůstali uvízlí ve výtazích, některým lidem přestaly fungovat domácí oxygenerátory. Došlo k částečnému výpadku telefonních linek, ale dispečink je pro takové případy několikanásobně jištěný, abychom byli neustále schopni přijímat hovory na tísňové linky. Hovory jen přestaly „padat“ na klasické telefony, ale dispečerky a dispečeři je přijímali na jiných zařízeních – tzv. bílých telefonech. Náš systém nevypadl, protože se jedná o vnitřní systém bez napojení do vnějšího internetu. Ano, přestane fungovat NIS a nepřicházejí datové věty od ostatních složek, ale datové zprávy stejně vždy sekundujeme telefonním hovorem. Sníží se tedy komfort nabírání tísňové výzvy od jiných složek IZS a může také docházet k poruchám v rámci CarPC, v takovou chvíli musí jet posádka podle papírové mapy. Co je ale důležité říct: Nestalo se vůbec nic, s čím bychom v našem plánování nepočítali. Naopak přesně takové situace máme zpracované. A velmi mě těší, že skutečně všechno klaplo. Všude automaticky naběhly naftové agregáty, tedy v budově v Korunní a na všech výjezdových základnách, s výjimkou Ruzyně, Slupi a RIAPSu, kde agregáty nejsou. Co se v takových chvílích bezprostředně děje? Systém zafungoval přesně tak, jak zafungovat měl. Vedení se v krátké době sešlo na dispečinku, vzápětí jsme svolali jednání našeho krizového štábu. Okamžitě jsme poptali všechny poskytovatele dopravních zdravotních služeb, potažmo poskytovatele přednemocniční neodkladné péče v rámci Prahy, aby uvolnili kapacity v náš prospěch. Volali nám lidé, kteří jsou na domácí oxygenoterapii, a připravili jsme dva vozy na Kundratce pro sociální zařízení a tři vozy technologické dopravy pro domácnosti, se kterými byli řidiči připraveni rozvážet lahve s kyslíkem, abychom pomohli krátkodobě tento výpadek překlenout. Měli jsme informace, že půjde opravdu jen o krátkodobý výpadek a nechtěli jsme, aby lidé končili v nemocnicích, kam by je musely transportovat naše posádky. Dodávky elektřiny ale byly nakonec obnoveny dříve, než jsme rozvoz spustili. Byli jsme ale připraveni pomoct tam, kde by to bylo třeba, a to je hlavní. Když to možná trochu přeženu, tak je dobře, že jsme si něco takového zažili nejen v rámci cvičení, ale naostro? Uzavřeli jsme to jako skvělé prověřovací cvičení. Nikdo nezemřel, nikdo nemá poškozené zdraví a my jsme prověřili naši schopnost zareagovat podle protokolů, které máme za tímto účelem vypracované. „Vyřazení“ dispečinku z provozu cvičíme a i při několikahodinové květnové odstávce (viz infobox) jsme si potvrdili, že to cvičíme dobře. Nutno dodat, že kdyby blackout trval dva dny, tak je to úplně jiná situace, která by byla o poznání náročnější. Ale v plánech počítáme i s takovými scénáři. Všude automaticky naběhly naftové agregáty. Minuta po minutě Takto zaznamenaly výpadek elektrického proudu kolegyně na ZOS. Nejedná se o kompletní výpis všech činností, ale z uvedených časů je patrné, že záchranná služba na situaci reagovala ve velmi rychlém sledu. 8:50 výpadek elektřiny, přechod tísňové linky na záložní ústřednu 8:52 informováno spojové oddělení, vyžádány záložní mobily 8:54 informovány složky IZS 8:55 informováno vedení ZZSHMP formou SMS 8:55 informované VS přes pagery a SMS (avizování přes MEDTEXT a pouze JIP pacienty) 9:10 stav považován za mimořádnou událost 9:10 informován ZOS ZZS SČK 9:10 - 9:15 informované DRNR a spolupracující subjekty (SOSAN, PM, MEDITRANS, ASČR ) 9:15 informován Fénix a sekce technicko-provozní (příprava 02 lahví) 9:38 aktivace VZO všech oblastí 9:52 rychlospoje na plazma displejích pro IZS již fungují 10:16 testovací NIS s linkou 112 10:18 zrušení pohotovostního stavu pro DRNR 10:39 zprovoznění rychlospoje na VS 10:40 přechod tísňové linky na primární ústřednu 10:40 ukončení MÚ, informace IZS, ZZS SČK, DRNR V souvislosti s krizí na Ukrajině možná nejednoho napadne, jak by na tom byla záchranná služba v případě dlouhodobějších výpadků v zásobování, například pohonnými hmotami? Pokud by v rámci České republiky došlo k nedostatku pohonných hmot, naše zásobování by bylo prioritou. K takovému stavu ale nikdy v návaznosti na vztahy s Ruskou federací nedojde, protože ČR není výhradně závislá na ropovodu Družba. Pokud by mělo dojít k nějaké větší eskalaci ohledně pohonných hmot, tak by bylo nařízeno přednostní zásobování IZS, bezpečnostních sborů, zdravotnických a sociálních zařízení a další infrastruktury nutné pro chod státu. Co dodávky jiných energií, jako je zemní plyn? Co se týká teoretického výpadku dodávek tepla, tak je to jeden z druhů ohrožení, které jsme analyzovali a jsme na něj připraveni. Dokázali bychom plynové topení nahradit elektrickými přímotopy. Ve skladu máme dostatečnou zásobu výkonných elektrických ohřívačů, kterými bychom dokázali vytápět vybrané místnosti našich výjezdových základen a další pracoviště, která jsou závislá na dodávkách tepla vyráběného ze zemního plynu. Podnikli jste ještě další opatření kvůli válce na Ukrajině a současné bezpečnostní situaci? V souvislosti se situací na Ukrajině a válkou obecně, aniž bych cíleně zacházel do detailů, jsme podnikli i určitá opatření ohledně IT bezpečnosti vzhledem k možným kybernetickým rizikům a zvýšili jsme přípravu na rezistenci organizace vůči chemickým, biologickým a radiačním hrozbám, kdy probíhá výcvik vybraných osob. Realizovali jsme prověření a nákup vybraných spojových prostředků, abychom měli několikanásobně jištěné spojení, kdyby z různých důvodů došlo k narušení některého typu komunikace, například prostředím mobilního signálu. V takovém případě bychom dokázali fungovat na radiostanicích několika typů. Prověřili jsme rezistenci organizace na některé typy zásahů infrastruktury a zvýšili jsme počet osob ve výcviku Tactical emergency casualty care (TECC), taktické medicíně v civilním prostředí. Držíme si rozsáhlé zásoby ochranných pomůcek, ve vozech máme celoobličejovou masku s kombinovaným filtrem pro každého člena posádky. V každém voze jsou také balistické vesty, nakoupili jsme taktické batohy s balistickou ochranou a prostředky pro zřízení provizorních výjezdových základen a přechodných stanovišť. A v neposlední řadě bychom neměli ani žízeň, nebo hlad: máme dostatečné zásoby pitné vody i konzervovaného jídla. Od července předsedá ČR na půl roku Radě EU. Bude mít předsednictví nějaký vliv na náš provoz? Pokud vše půjde tak, jak má, tak by se našeho běžného provozu předsednictví Radě EU nemělo vůbec dotknout. Děláme vše pro to, aby se veškeré akce v rámci předsednictví odehrávaly separátně od našeho provozu. Soustředíme se na to, abychom se drželi našeho hlavního úkolu, a tím je poskytování PNP obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Stacionární asistenci při akcích převzala zdravotnická zařízení Ministerstva vnitra, kterým poskytneme plnou součinnost, bude-li to třeba. Fyzicky asistovat ale nikde nebudeme. Pokud by došlo na některé akci konané například na Pražském hradě nebo v Kongresovém centru k události, která bude vyžadovat náš zásah, tak je provedeme ve standardním režimu. V o něco jiném režimu bude skupina speciálních činností, inspektor nebo speciály na Kundratce, ale nebudeme vytvářet žádnou speciální asistenci. Budou letos probíhat nějaká větší cvičení? Letos se větší cvičení, jako bylo loni například Muzeum, konat nebudou, budeme dělat spíše menší nácviky. Zaměřujeme se na doplnění vybavení, zejména pro skupinu speciálních činností, probíhá nácvik a školení například ze strany chemický odborníků HZS nebo pracovníky Státního ústavu radiační ochrany, a zapojíme se i do několika výzkumných projektů. Květnová údržba byla náročnější Slova Ondřeje Šedivky potvrzuje i vedoucí lékař ZOS Ondřej Franěk, podle něhož nepředstavoval výpadek elektrického proudu výraznější problém. V tomto ohledu byla náročnější plánovaná květnová odstávka systému, kdy musel dispečink přejít na několik hodin na systém, a události byly vedené na klasických papírových lístcích. Pro výpadky elektrické energie je dispečink několikanásobně zálohovaný. V červnu došlo k výpadku ISD linek pro číslo 155, ale ty jsou zálohované takovým způsobem, že všech osm linek fungovalo dál, pouze jinou trasou. Hovory dispečink přijímal na tzv. bílých telefonech a linka 155 fungovala bez jakéhokoliv přerušení. Volající tuto změnu nepozná a pro dispečerky a dispečery to v podstatě znamená při přijímání hovorů jen vzít do ruky jiné sluchátko. S celou situací si daná směna poradila na výbornou. V tomto ohledu byla pro chod dispečinku výrazně náročnější údržba v květnu, kdy došlo k při plánované údržbě k odstavení části serverů, respektive řídicího systému při zachování SMS, pagingu a telefonů. Bylo třeba přejít na systém lístků. Přechod na lístky je poměrně dobře nacvičený, ale daleko náročnější je vrátit se z lístkového systému zpátky do běžného fungování na počítačích. Všechny „práce“ a zaznamenané časy je třeba znovu zadat z lístků do počítače, aby bylo možné událost, byť již ukončenou, poslat posádce a ta s ní dále pracovala v EZD. Je k tomu třeba udělat poměrně hodně kroků ve správném pořadí. Nicméně to nemusí dělat dispečerky, které pokračují v běžné práci, ale může to udělat někdo, kdo má zrovna volné ruce. Je zkrátka potřeba „uklidit“, aby se události neztratily z hlediska dokumentace. Z pracovního pohledu si dispečerky a dispečeři poradili velmi dobře. Vždy je co vylepšovat, květnová odstávka systému nám ukázala například na to, že můžeme lehce upravit papírové lístky, aby byly praktičtější pro záznam událostí.