V poslední době přibývá projektů, jejichž cílem je usnadnit předávání informací a komunikaci mezi pacienty a zdravotníky, ale také s dalšími členy složek integrovaného záchranného systému v různých krizových situacích. V září začala například Praha 4 vydávat tzv. seniorské obálky, pacienti s poruchou autistického spektra se zase od letošního roku mohou prokazovat novým průkazem. Osobní údaje o pacientech mohou obsahovat i další zařízení v době čipů v náramcích nebo přívěscích. Podívejte se na výběr některých novinek, se kterými se můžete při své práci setkat. text REDAKCE foto ZZS JMK, MZ ČR, URGENTID, BODYID OBÁLKY NEBO NÁRAMKY. OBSAHUJÍ INFO O PACIENTECH Seniorská obálka Praha 4 se jako první městská část v Praze zapojila do celorepublikového projektu Seniorská obálka, který má pomáhat především osamoceně žijícím seniorům. Jedná se o tiskopis, do kterého si senioři vyplní podle důležitosti údaje o svém zdravotním stavu, o užívaných lécích, předchozích hospitalizacích či alergiích a podobně. Součástí formuláře je také seznam kontaktů na jejich blízké osoby. Seniorům se doporučuje, aby obálku umisťovali na viditelné místo, buď na ledničku, nebo vnitřní stranu vchodových dveří (obálka je opatřena magnetem), hledejte ji tedy na těchto místech. Dá se předpokládat, že do projektu se zapojí i další městské části v Praze a s těmito obálkami, na jejichž vzniku se podíleli kolegové z ZZS JMK se budeme setkávat stále častěji. Může jít o užitečnou pomoc v situacích, kdy je senior například v bezvědomí nebo obtížně komunikuje. Průkaz pro pacienty s PAS S novým průkazem se můžete setkat také u pacientů s poruchou autistického spektra. Průkazy začaly vydávat lékaři v letošním roce. Předložení kartičky má jejím majitelům usnadnit komunikaci v situacích, které pro ně mohou být stresové či jinak nepříjemné a mohou při nich reagovat nepřiměřeně. UrgentID O Urgent ID se také mluví jako o chytrých ztracenkách, které mohou pomoci v situacích, kdy se děti nebo senioři ztratí a nedokáží sami předat kontaktní údaje na své blízké. Spolek Pomáhej chytře nabízí tyto čipy v podobě náramků či přívěsků, do kterých mohou uživatelé prostřednictvím mobilní aplikace zadat důležité informace v rozsahu až 600 znaků. Mohou zde být uvedeny například kontaktní údaje na příbuzné, adresa bydliště nebo informace o zdravotním stavu majitele – například různé alergie, prodělané nemoci či operace a podobně. Tato data se zobrazí na displeji mobilního telefonu, když ho přiložíte k čipu. Je třeba mít zapnutou funkci NFC (ta se využívá například při placení telefonem u bezkontaktních terminálů). BodyID Jde rovněž o náramky, které mají štítek se základními údaji o jejich majiteli. Tyto informace jsou napsané na několika řádcích přímo na štítku a jsou tedy viditelné i bez použití mobilního telefonu. Štítek může také odkazovat na webovou stránku www.zdravotniprofil.cz, kam může uživatel nahrát více informací o svém zdravotním stavu. Na náramcích bývá uveden i PIN, po jehož zadání na webové stránce zobrazíte zdravotní profil daného člověka. Základní informace lze získat i po odeslání PINU prostřednictvím SMS na uvedené telefonní číslo, kdy údaje přijdou SMS zprávou přímo do telefonu. V červené barvě pak tyto náramky nosí lidé, kteří se léčí s hemofilií. Pohledem záchranky Podobných systémů, které mohou uchovávat nejrůznější osobní data pacientů, je více. Z pohledu zdravotnických záchranných služeb jejich využitelnost naráží na některé limity. V případě informací uložených v čipech je to například nutnost využít „chytrý“ mobilní telefon, kterými naše výjezdové skupiny zatím nejsou vybaveny a nikdo zdravotníky nemůže nutit, aby využívali osobní mobilní telefony. Obecným problémem podobných systémů pak je, že získané informace nelze považovat za garantované a je velmi problematické se jimi řídit – vkládající se mohl dopustit chyby, situace se mohla změnit a stav není aktualizovaný, nebo dokonce může jít o čip někoho úplně jiného. Odpovědnost za (ne)provedení případného určitého výkonu závislého na dané informaci však zůstává beze zbytku na zdravotníkovi, respektive na organizaci. I kdyby byla například na kartičce uvedena krevní skupina, v žádném případě není možné podat jinou než univerzální krev bez řádného vyšetření – tj. postup je stejný bez ohledu na existenci či neexistenci informace od pacienta. Z těchto důvodů je ke všem těmto systémům třeba přistupovat velmi obezřetně. Budoucnost vidíme spíše v jednotném národním (eventuálně celoevropském) systému, kde by byly uložené garantované emergentní informace dostupné standardními technickými prostředky. Pokud při ošetřování pacienta na podobný druh zařízení narazíte, je vhodné na něj upozornit při předání pacienta ve zdravotnickém zařízení.