„TO NEJMENŠÍ, CO JSME MOHLI UDĚLAT“ text ZASLANÉ POCHVALY foto JAN HORKÝ T o, že nám pacienti a jejich blízcí posílají množství pochval a poděkování, není až tak výjimečné a je to především skvělá vizitka vaší práce. O poznání méně často se ale stane, že pacient přijde poděkovat osobně. Sedmnáctileté Anička Petráková to ale udělala a společně s rodiči dorazila koncem srpna na základnu našich leteckých záchranářů. V květnu Anička spadla z koně při projížďce lesem nedaleko středočeských Čisovic. Jak se později ukázalo, utrpěla tenzní pneumotorax. Nejprve si myslela, že si jen vyrazila dech, když ale začala plivat krev a špatně se jí dýchalo, věděla, že je zle. Po vytočení linky 155 se spojila se zdravotnickým operačním střediskem kolegů ze středních Čech. Na místo byla povolána i posádka leteckých záchranářů z Ruzyně. Spolu se dvěma policejními piloty letěli na palubě lékař Matouš Schmidt a zdravotnický záchranář Zdeněk Křivánek. Byť byla Anička při vědomí a snažila se co nejlépe popsat svou polohu, nebylo ji vůbec snadné najít. Pole, louky a lesy pátrání ze vzduchu komplikovaly. Zatímco policisté a záchranáři rozeběhli pátrací akci na zemi, piloti prolétávali těsně na stromy. Posádka si i nechala Aničku přepojit po telefonu do kabiny, aby jim hlásila, jak intenzivně slyší zvuk vrtulníku. Ani to nepomohlo. Navíc začalo pršet, zapadalo slunce, palivo docházelo. Zbývalo pár minut do povolání nového vrtulníku s termovizí – pro všechny to byl obrovský stres. V tom začali na vrtulník ze země mávat policisté, kterým se konečně podařilo Aničku najít. Ukázalo se, že z koně spadla do dolíku pod vzrostlý strom a ze vzduchu ji nebylo možné vidět. Vrtulník mohl konečně přistát a záchranáři se pustili do práce. Aničku vyšetřili, intubovali, zavedli hrudní drén a zajištěnou ji letecky transportovali do Fakultní nemocnice v Motole. Po 14 dnech Aničku z nemocnice propustili. Úraz jí sice zanechal na levé plíci nějaké následky, ale na veselé jezdkyni parkuru by to člověk ani nepoznal. S rodiči tak na naši základnu dorazila i ona. Usměvavá a odhodlaná se do sedla vrátit. „Poděkování bylo to nejmenší, co jsme mohli udělat. Dík nic nestojí a mnohé dává... Neváhejme tedy nikdy projevit díky, úctu a vděčnost za věci, které se často zdají být samozřejmé, ale samozřejmostí být nemusí. Tedy ještě jednou v hluboké úctě k profesionalitě a lidskosti všech záchranných týmů a těchto dvou skvělých pánů zejména,“ vzkázala nám pak ještě rodina Petrákových v příspěvku na Facebooku. Podívejte se také na výběr dalších pochval, které nám přišla prostřednictvím webové formuláře. Chtěl bych poděkovat ZZS z Petřin, která vyjela za mojí mamkou. Oba předvedli naprosto profesionální, a hlavně lidský přístup k pacientovi. Byli milí a srdeční a dovedli vnést klid a pohodu do situace, která není pro nás v tomto čase vůbec lehká. Jen kdyby bylo takovýchto lidí více i v jiných oborech. Ještě jednou velké díky. A to mám vyřídit hlavně za pacientku. Roman Ráda bych moc poděkovala celému výjezdu vedenému paní doktorkou, která přijela ve čtvrtek 29. srpna v Praze-Suchdole na pomoc pánovi se srdeční zástavou, který byl právě návštěvou u našich mladých. Udělali všechno možné i nemožné, aby ho zachránili, navíc pracovali ve špatných podmínkách, v úzké málo osvětlené chodbičce, a ještě měli za zády jednu ne moc příjemnou paní. Všem prosím vyřiďte naše díky a já dodatečně navíc ještě pánovi – myslím že též ze záchranky, jehož jméno si už bohužel nepamatuji, který vedl v loňském školním roce kurz první pomoci pro učitelky a asistentky MŠ v Suchdole a jehož rady nám v prvních chvílích pomohly se zorientovat v situaci a ve spolupráci s operátorkou alespoň začít s masáží srdce. Ještě jednou díky. Zuzka Ráda bych poděkovala záchranářům, které jsem musela dne 13. 8. zavolat k mé mamince (84 let), která v koupelně upadla a zlomila si krček stehenní kosti. Jejich práce byla skutečně dokonalá a profesionální a musím ocenit i jejich milý a lidský přístup v nastalé situaci. Děkuji i operátorce, která poskytla odbornou pomoc během volání a po dohodě se záchranáři odeslala maminku do FN Motol, kde byla druhý den provedena úspěšná operace. Helga Dne 30. 7. 2019 jsem byl účastníkem dopravní nehody na Dvořákově nábřeží, kdy jsem musel být ošetřen a následně odvezen do VFN na Karlově náměstí. Chci poděkovat zasahujícím zdravotníkům a paní doktorce za poskytnutou péči i podporu v této pro mě složité situaci. Všichni byli velmi milý a ochotní, a určitě i díky nim nakonec dopadla celá nehoda bez vážnějších následků. Richard Manželka po operaci dělohy druhý den ochrnula na levou nohu a měla velký problém pohybovat se po bytě. Diagnostikovali manželku na místě, velmi opatrně dostali do sanitky ze 4. patra (křeslo se do výtahu nevešlo), provedli testy a zajistili odvoz do VFNKV. Chtěl bych všem třem touto cestou poděkovat. Veliké díky. Citlivý přístup, profesionalita. Jiří Posádka vozu 189 mě vezla na urgentní příjem do FNKV. Chci poděkovat a pochválit jejich naprosto profesionální a empatické chování, lidský přístup a porozumění, neboť jsem toto absolvovala poprvé v životě. Také chci poděkovat dispečerkám za jejich nelehkou práci. Přeji hodně úspěchů. Alena Ráda bych vyjádřila poděkování a pochvalu vašim pracovníkům ZZS a paní doktorce za profesionální odvedenou práci, péči i pochopení (v mém případě srdeční kolaps) při příjezdu v pátek 19. 7. Pomoc byla rychlá a efektivní. Zbývá jen dodat: Kéž by se to dalo říci o všech ostatních zdravotnických zařízení. Přeji mnoho úspěchů ve vaší důležité práci. Michaela Chtěla bych moc poděkovat posádce záchranné služby, která přijela k dopravní nehodě 15. 7. Moc děkuji za profesionální péči a vlídný a lidský přístup, kterého se nám (mně se synem) dostalo při ošetření. Moc děkuji. Helena Ráda bych poděkovala týmu záchranářů, kteří přijeli ošetřit mou dvouletou dcerku Zuzanku po úrazu hlavy. Chtěla bych vyzdvihnout jejich skvělý přístup k dětem. S dcerkou bezvadně komunikovali, nenásilně ji poskytli první pomoc a v neposlední řadě uklidnili i mě. Tento přístup opravdu oceňuji. Veronika Pochvaly a poděkování zasílá veřejnost prostřednictvím formuláře na stránce www.zzshmp.cz Texty lehce redakčně měníme – nijak je nepřikrášlujeme, ale opravujeme chyby, občas zkracujeme a některé věty stylisticky upravujeme, aby se lépe četly. Jména konkrétních zdravotníků v textech neuvádíme – dotyčným ale pochvaly chodí mailem.