P rvní i druhá vlna koronaviru potvrzují, co jsme asi všichni předpokládali – onemocnění covid-19 se s námi jen tak nerozloučí. Dobrou zprávou je, že jsme se v letošním roce naučili s koronavirem v každodenní praxi záchranné služby „žít“ a opatření proti jeho šíření mezi námi fungují. text ZDENĚK KŘIVÁNEK foto ZZS HMP JE TO DLOUHÉ, ALE DÍKY VÁM TO ZVLÁDÁME Během letoška jsem vám děkoval opakovaně, ale nedá mi to, abych tak neučinil znovu. Běžná práce je kvůli viru výrazně složitější. Vím, jak dlouhá a náročná pro nás všechny koronavirová krize je. O to víc vám všem v provozu i v zázemí děkuji, jak tuto situaci zvládáte. Obzvlášť během října byla situace velmi napjatá. Kvůli karanténním opatřením nám najednou mizely z provozu téměř celé základny. Několikrát se stalo, že jeden covid-19 pozitivní člověk vyřadil přes deset ostatních. Proto jsme byli nuceni ještě zpřísnit opatření pro režim na základnách. A zabralo to. Uvědomuju si, že je to nepříjemné a omezující, ale funguje to. Od té doby jsme se dostali v počtech lidí, které by vystavil nebezpečí nákazy kolega, na jednotky případů. Je skvělé, že tato opatření dodržujete. Vážně to má smysl. Karanténní základna Když byla na podzim situace kritická, přistoupili jsme k dalšímu opatření, kterému jsme se do té doby bránili. Umožnili jsme sloužit v provozu lidem, kteří by za normálních okolností skončili doma v karanténě. Podobnou možnost už na jaře využívala řada zdravotnických zařízení i u krajských záchranných služeb. Vyhýbali jsme se tomu, co to šlo, ale nakonec jsme za přísných bezpečnostních opatření vyčlenili pro provoz karanténní základnu Na Slupi. Sloužili zde kolegyně a kolegové, kteří byli negativně testováni a zcela bezpříznakoví, ale z nějakého důvodu by za běžných okolností po kontaktu s nakaženým skončili v karanténě. Díky tomu jsme museli provoz omezovat jen minimálně – o jednotky vozů. Chtěl bych moc poděkovat obzvlášť domácím posádkám ze Slupi, že zatly zuby, když jsme je nasazovali různě po Praze. V praxi jsme si ověřili, že provoz karanténní základny zvládneme a jsme připraveni ji znovu obnovit, když to bude třeba. Trasujeme sami I nadále se téměř každý den musíme vypořádat s tím, že je někdo covid-19 pozitivní nebo musí do karantény. Navýšili jsme proto spolupráci se soukromými poskytovateli, kteří nám na každý den teď vyčleňují více vozů, než bývalo zvykem. Na střídačku u nás drží vždy někdo z kolegů „pohotovost“, aby případně dotrasoval potenciálně ohrožené kolegy po kontaktu s potenciálně covid-19 pozitivním. Klepu při tom do stolu, ale daří se nám držet provoz bez výraznějších omezení. Oddělení PVS dělá denně „malé zázraky“, aby směny obsadilo. Uvědomuji si, že někdy na lidi tlačíme. Ale také je velké množství těch, kteří se hlásí do služby nad rámec běžných směn dobrovolně. Jestli člověku vlije do žil něco energii, tak je toto. Musíme se stále soustředit na to, abychom měli dostatek ochranných pomůcek. Na jaře to bylo velké téma, o kterém se nyní už tolik nemluví, ale zajistit veškeré ochranné pomůcky stále není snadné. Je za tím mravenčí a často na první pohled neviditelná práce řady kolegyň a kolegů. I nyní jsou pomůcky nedostatkovým zbožím. Sami víte, jaký je například nedostatek rukavic. Mimochodem, jak to půjde, budeme se snažit zajistit typ, na který jsme byli zvyklí, v nové veřejné zakázce, ale tyto rukavice se prostě nyní sehnat nedají. Tři stupně ochrany Abychom trochu uvolnili ruce provozu – nemuseli jsme tak často oblékat infekční set, dezinfikovat tolik vozů a nezahlcovali základnu Kundratka, přistoupili jsme v listopadu také k další změně metodiky. Rozlišujeme nyní ochranu do tří stupňů – K1, K2 a K3. Poučili jsme se z dosavadního průběhu a nejvyšší stupeň ochrany, kdy je nutná celotělová ochrana a dezinfekce vozu, máme stanovený pro omezenější počet případů, i když zachováváme bezpečnost na vysoké úrovni. Chtěl bych zdůraznit, že vše jsme konzultovali s epidemiology a hygieniky a vycházíme také z výzkumů ohledně šíření covid-19, kdy druhý stupeň ochrany používáme v případech, kdy je už infekčnost pacientů výrazně nižší než v prvních sedmi až deseti dnech nemoci. Všiml jsem si, že debatu mezi vámi vyvolaly časy, které na obléknutí ochranných obleků máme. K tomu bych jen uvedl, že naprostá většina nás v provozu pohodlně zvládá obléknout se do požadovaných 15 minut a mnozí to stíhají výrazně rychleji. Nemůžeme zapomínat, že stále reagujeme na tísňové výzvy a u pacientů musíme být, při zachování bezpečnosti, co nejdřív. Nebudeme si nalhávat… Rád bych pro vás měl dobrou zprávu, že koronavirus rychle odezní, ale nebudeme si nic nalhávat. S touto nemocí musíme i v příštích měsících počítat a bezpečnostní opatření nám bezpochyby vydrží minimálně v prvním pololetí roku 2021. Snad alespoň trochu pozitivní bude informace, že pokud se nestane něco zcela mimořádného, nečekáme, že bychom prováděli výraznější změny současné metodiky. Čas a vysoká zátěž provozu metodiku prověřily a ukazuje se, že podle ní záchranná služba funguje velmi dobře. Vím, že je to pro všechny dlouhé, náročné a únavné. Doufám, že přes vánoční svátky všichni načerpáme alespoň část sil zpátky a budeme si moct užít zasloužené chvíle s našimi blízkými. Věřím, že blížící se rok s jedničkou na konci nám přinese lepší zprávy! A že je budeme moct také společně probrat někde tváří tvář, bez masek a respirátorů. Obzvlášť během října byla situace velmi napjatá.