DÍKY TRIKŮM Z PRAHY V ýcvik budoucích leteckých zdravotníků ze Šanghaje je v plném proudu. První turnus je proškolený, druhý tým dorazil v listopadu. Příští rok budou následovat další tři. Během 180 hodin dlouhého kurzu se zdravotníci pod vedením lektorů seznamují s tématy jako bezpečnost, operační řízení, organizační aspekty LVS, radiokomunikace, ale také s odbornými medicínskými tématy, například popáleninovými traumaty, péčí o pacienta s polytraumaty či s rozšířenou neodkladnou resuscitací. Důležitým aspektem je i nácvik koordinace mezi jednotlivými zasahujícími složkami včetně komunikace během zásahu či předání pacienta na urgentním příjmu. Zkušenosti z Česka přispějí k tomu, aby do dvou let v Šanghaji vznikla letecká výjezdová skupina po vzoru té, která už 30 let funguje v Praze. V první proškolené skupině byl i YuHua Zhou, lékař urgentního příjmu, se kterým jsme pořídili rozhovor. Kde v Šanghaji působíte? Pracuji v jedné největších nemocnic v šanghajském regionu, jako lékař působím na urgentním příjmu, kde momentálně „rotuji“, každých šest měsíců sloužím na jiné pozici. Můžete nám říct něco o fungování vaší záchranné služby? Záchranná služba v Šanghaji představuje obrovský systém, který má ale v centru města jen jeden dispečink. Za současných podmínek je to nevyhovující stav a zvažujeme vybudovat větší sídlo, aby záchranná služba plnila lépe úkoly, které má, a zvládla pokrýt celou oblast Šanghaje. Až doposud nebyla v Šanghaji žádná základna pro leteckou záchrannou službu, nyní regionální vláda jednu postavila. Jsme první skupina, která zde podstoupí trénink, abychom předávali know-how dál a stali se základem budoucího týmu letecké záchranné služby v Šanghaji, u které bychom s kolegyní (sestrou z urgentního příjmu, která se kurzu také účastnila) sloužili na částečný úvazek a zároveň dál vykonávali naše pozice v nemocnici. Podobný úvazek u záchranné služby v Šanghaji má řada lékařů. Jak je záchranná služba vytížená? Lidé v Šanghaji si často myslí, že záchranná služba nebo policie vyřeší jakýkoliv problém, takže volají, kdykoliv mají nějaké potíže. Samozřejmě, že se jedná také o medicínsky složité případy, ještě ale potřebujeme zapracovat na vzdělávání veřejnosti, aby věděla, kdy se na náš záchranný systém obracet. To bude asi podobné všude po světě. Jak hodnotíte dosavadní průběh výcviku? Odvážíme si mnoho zkušeností. Systém zdravotnické záchranné služby u nás a v Česku je v ledasčem podobný, ale v některých ohledech je Česká republika přeci jen vyspělejší, takže jsme se naučili několik ‚triků‘ i běžných postupů, které můžeme uplatnit, a zdokonalit tak praxi v Šanghaji. Zcela nový pro nás byl především systém managementu letecké výjezdové skupiny. Na základě inspirace z České republiky poskytneme úřadům několik návrhů, jak v budoucnu postupovat. Co vás zaujalo především? Velmi užitečné pro nás byly informace o vybavení, které by se mělo ve vrtulníku využívat. Přeci jen jsme neměli jasnou představu, co bychom měli mít na palubě a co ne, aby nebyl stroj přetížený, takže toto vše jsme si pečlivě zaznamenávali. V Šanghaji máme nyní jednu vrtulníkovou základnu a dva stroje vyrobené pro záchrannou službu. Bude nutné je právě ještě vybavit přístroji a dalšími zdravotnickými pomůckami. Doposud jsme ale vrtulníky při zásazích nevyužili, protože posádky zatím nemají dostatečné zkušenosti. Důležité pro nás je naučit se, za jakých okolností a kam by měla LVS vzlétat, podmínky v České republice a v Šanghaji jsou v tomto přeci jen odlišné, takže budeme muset přijít s vlastními postupy a metodikami, ke kterým případům vrtulníky posílat. To je pro nás momentálně nejdůležitější. Velmi užitečné pro nás byly informace o vybavení, které by se mělo ve vrtulníku využívat. ZDOKONALÍME PRAXI V ŠANGHAJI text JAN HORKÝ foto ONDŘEJ BŘEZINA