Ivan Navrátil, energetik 1. Pracoval jsem necelých sedm let jako technik u společnosti, která zajišťovala datovou komunikaci. Mojí specializací byly radioreleové spoje – navrhoval jsem radioreleové trasy, montáže, uvedení do provozu a kompletní servis. Montáže spojů probíhaly v ČR, ale také v zahraničí, nejčastěji na místech, jako jsou stožáry, komíny (kde probíhala montáž z lana) ale samozřejmě i na dobře přístupných střechách nebo na věžích kostelů. Dělal jsem taky elektrické rozvody pro napájení vysílacích bodů. Navrhoval a svařoval jsem optické trasy datových komunikací. 2. V předešlém zaměstnání jsem neměl takřka žádný volný čas, žil jsem pouze prací, soukromý život byl nulový. Pořád jen práce, práce, práce. Pak mi kamarád, který u ZZS HMP pracuje již několik let, nabídl možnost zkusit něco jiného. Neváhal jsem. Vyzkoušet se má všechno, a hlavně: „Kolik věcí umíš, tolikrát jsi člověkem. 3. První dojmy jsou asi jako všude. První týden člověk skoro nechápe, co se po něm vlastně chce, ale postupem času na to přijde. Už teď v začátcích mého působení mě napadá pár zlepšení, co můžeme dělat jinak, jednodušeji, a hlavně tak, aby to mělo smysl pro nás i budoucí. Bude to stát hodně úsilí, ale věřím, že to řada lidí ocení. Jen to dotáhnout do zdárného konce. 4. Volný čas nejraději trávím u vody na rybách, nejlépe od 16. června, protože je povolen lov dravců. Chytit si pěkného candáta, štiku či sumce je nádhera. A ten boží klid u vody… Dokonalost sama. K životu potřebuji ale i trochu adrenalinu, takže jízda na motorce určitě není k zahození. Když ji člověk zalehne a dá tomu, co snese nebo co rozum dovolí, je prostě super. Jan Podaný, zdravotnický záchranář 1. Pracuji už desátým rokem jako hasič u HZS hl.m. Prahy, k záchranné službě jsem tudíž nastoupil prozatím na poloviční úvazek. 2. Mám víc důvodů, ale zjednodušit se to dá asi takto: Během práce u HZS jsem vystudoval VOŠ 5. Května, a když už jsem tu školu měl, tak proč nezkusit využít získané znalosti v praxi, že? 3. Rozhodně kladné. Co je pro mne velká změna, v porovnání s prací u HZS, je počet výjezdů. Také jsem občas překvapený, k čemu všemu jsou si někteří lidé schopni přivolat záchrannou službu. 4. Mou nejoblíbenější volnočasovou aktivitou je spánek. Když ale zrovna nespím, tak se rád svezu na motorce, potápím se, věnuji se hraní stolních a deskových her, snažím se vychovávat rottweilera, sem tam si zašermuji a zastřílím z luku. V nestřežených okamžicích jsem k zastižení oblečený v kiltu. Co se odpočinku týče, rád si sednu v čajovně s dobrou knihou (v poslední době ale spíš s učebními materiály) k vodní dýmce. Jitka Ottmárová, zdravotnická záchranářka 1. Před nástupem do ZZS HMP jsem pracovala v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), dále pak posledních šest měsíců v ambulantním provozu. 2. ZZS byl můj sen. V době mého příchodu do Prahy ženský element jako zdravotnická záchranářka na výjezdových skupinách nebyl. Když jsem se loni rozhodla podat výpověď IKEM, doslechla jsem se o změnách na ZZS HMP a možnosti se přihlásit k výběrovému řízení na výjezdové skupiny. Pár týdnů jsem se odhodlávala, a nakonec to zkusila. 3. Vstřebat velké množství informací za relativně krátkou dobu je celkem oříšek. Moje první pocity byly velmi rozporuplné. Vážím si pomoci, rad a vstřícnosti všech kolegů, kteří mi jsou od začátku ve všech směrech nápomocni. 4. Ve volnu ráda zajdu do kina, setkám se kamarády či rodinou (hlavně si užívám neteří). Pokud je příležitost, vyrážím mimo Prahu (v zimě na lyže, v létě kolo apod.). Vždycky si nějakou aktivitu najdu, nepatřím mezi lidi, kteří jsou rádi zavření doma. Ján Čižmárik, vedoucí ZOS 1. Od svých 18 let jsem pracoval v systému ZZS, začínal jsem jako zdravotnický záchranář. Před nástupem na ZZS HMP jsem deset let pracoval na Operačním středisku ZZS Slovenské republiky, zpočátku jako operátor ZZS, časem jsem zastával pozici hlavního operátora a naposledy jsem působil jako vedoucí řídicího a monitorovacího střediska. Současně jsem lektoroval kurzy první pomoci pro laiky a vyučoval na střední zdravotnické škole. Absolvoval jsem bakalářské studium urgentní zdravotní péče, magisterské studium oboru veřejné zdravotnictví a studium MPH. Mám čtyři specializace – operační řízení, urgentní zdravotní péči, management urgentní zdravotní péče a řízení a organizace zdravotnictví. V současnosti studuji na Univerzitě J.A. Komenského, konkrétně management ve specializaci strategické řízení a informační technologie, jsem zařazen do rigorózního řízení – vysoce virulentní nákazy. 2. Chtěl jsem se profesně posunout, zkusit a naučit se něco nového a zároveň nabídnout své zkušenosti, případně nový pohled – alternativu. 3. Velmi jsem se těšil. Nové kolegyně a kolegové jsou vstřícní a dovolím si říct, že mne přijali velmi dobře, za což jim děkuji a vážím si jejich přízně. Na straně druhé vidím prostor na zlepšení péče o lidský kapitál, ošetření jednotlivých procesů řízení a vyššího zavádění informačních technologií do naší organizace. 4. Je toho víc, mám rád lidi i zvířata, rád relaxuji v přírodě na túře, na zahrádce, na drinku s kamarády. Ze sportovních aktivit je to bike, rád běhám, rekreačně se věnuji boxu a stolnímu tenisu. Prostě mám rád pohyb a společnost lidí… A samozřejmě chci světový mír a lásku všem :) Karel Fridrich, zdravotnický záchranář 1. Před nástupem na ZZS HMP jsem pracoval na ZZS UK, oblast Teplice – Bílina a na Neurologické klinice VFN. 2. Jsem Pražák a už jsem byl unavený ze stokilometrového dojíždění do práce. 3. Mé dojmy jsou velice pozitivní, je zde nadmíru profesionální prostředí s velkou kumulací lidí, kteří jsou nejlepší ve svém oboru. 4. Ve volném čase pečuji o své okolí, hodně času trávím se psem v lese, ať už na kole, nebo jen tak touláním po krajinách. Jsem fanouškem architektury, oldtimerů (automobilových veteránů), francouzského filmu a anglického humoru. Karolína Kalužová, zdravotnická záchranářka 1. Studovala jsem obor zdravotnický záchranář na Univerzitě Pardubice a po ukončení studia jsem dva měsíce pracovala na ZOS Kladno. 2. Baví mě PNP a práce s lidmi, práce na ZZS je pro mě zajímavější než práce v ZZ. Pro práci v Praze jsem se rozhodla, protože se mi líbí možnosti a vybavenost pražských záchranek a možnost uplatnění žen ve výjezdových skupinách. 3. Za první měsíc u pražské záchranky můžu říct, že jsem spokojená. Je zde přátelský kolektiv, který velmi oceňuji kvůli začlenění do výjezdových skupin. Ve zkratce: ochota pomoci, vysvětlit, spousta možností, nové poznatky. 4. Ve volnu nejraději cestuji a trávím čas v přírodě. Simona Székelyová, interní auditorka 1. Vystudovala jsem několik oborů v různých ústavech: právo, ekonomiku, sociální práci, management. Z privátního sektoru z manažerské funkce jsem přestoupila na Ministerstvo pro místní rozvoj, následovalo Ministerstvo vnitra, Státní fond rozvoje bydlení, Státní tiskárna cenin, kde jsem zaváděla službu interního auditu a vnitřní řídící a kontrolní systémy. Další manažerskou štací pro mě byl Státní pozemkový úřad, kde jsem byla v pozici náměstkyně pro krajské pozemkové úřady a odborné činnosti, což obnášelo řízení 1150 zaměstnanců. V současné době působím v pěti státních podnicích Povodí, kde dohlížím na správu podniků, výkon interního a externího auditu z pozice předsedy výborů pro audit. Působím též v Národní agentuře pro komunikační a informační technologie. Občas přednáším interním auditorům, jak vykonávat interní audit a manažerům, jak využívat interní audit. 2. Rozhodující bylo pozitivní vnímání interního auditu panem ředitelem, jinak bych nenastoupila. Dalším faktorem bylo dobré jméno organizace a obdiv k práci záchranářů. 3. Po lidské stránce jen pozitivní. Po profesní stránce - všude je něco :) Jsem auditor a hned vidím slabá místečka. Kritické myšlení je má práce. 4. Miluji cestování, hned jak se vrátím z cest, už přemýšlím, kam bych zase jela. Ráda si odpočinu v přírodě na posedu, protože myslivost je mou další vášní a doma pěstuji růže. Takže spousta kontrastů – kufr, kulovnice a růže. Kdo z našich nových kolegyň a kolegů si nejlépe odpočine na mysliveckém posedu? Kdo kombinuje klid u vody s jízdou na motorce? Kdo šermuje a střílí z luku? To všechno zjistíte v následujících medailoncích zaměstnanců, kteří k nám nastoupili během července a srpna. Lidí do ZZS HMP nastoupilo víc, než kolik je medailonků, ne každý si na vyplnění odpovědí našel čas, což plně respektujeme. Ptali jsme se na čtyři otázky: 1. Kde jste pracoval/a před nástupem (na současnou pozici) do ZZS HMP (případně studoval/a)? 2. Proč jste se rozhodl/a pro práci na ZZS HMP? 3. Jaké máte z práce u pražské záchranky první dojmy? 4. Co vás baví ve volném čase, kde a jak si nejlépe odpočinete? NOVÍ KOLEGOVÉ