Iveta Žišková strávila celou svou profesní kariéru u pražské záchranky. Byla tak u všech změn, kterými srdce záchranné služby prošlo. Pamatuje, když se ještě výjezdy psaly tužkou na papír, zažila stěhování z ulice Dukelských hrdinů do Korunní nebo zavádění počítačů a dalších technologií. Teď je považujeme za samozřejmé, ale dříve to byly úplné novinky. Poradila si se všemi „výkřiky“ techniky i desítkami tisíc hovorů, kdy pomáhala našim pacientům. V září sloužila na dispečinku naposledy před odchodem do zaslouženého důchodu. V rozhovoru prozradila i to, jak vznikla její legendární přezdívka.