Když jdou do akce Kryštof a Florián, budou znalci vědět, že je řeč o dvojici vrtulníků. Oba pilotují kolegové od Policie ČR. V případě Kryštofa mají na palubě nás jako záchranáře, posádku Floriána pak tvoří hasiči.
A někdy se stane, že k pacientovi letí oba tyto vrtulníku najednou.
Byť to tak na první pohled nevypadá, najdeme i v Praze a ve Středočeském kraji poměrně četné lokality, kde se takto – tedy spuštění z vrtulníku do terénu – zasahovat může nebo musí. Samozřejmě to nejsou tak rozsáhlá území jako Krkonoše, ale spíše místní lokality, které se vyznačují nepřístupným, typicky skalnatým terénem. Takovou klasikou v okolí Prahy je bývalý lom Velká Amerika.
„Hasičský“ vrtulník je vybavený jeřábem, s jehož pomocí se dokážou hasiči a záchranáři spustit ze vzduchu přímo k pacientovi. Když vyhodnotíme, že bude rychlejší se na místo dostat ze vzduchu, protože to po zemi prostě nejde, trvalo by to dlouho nebo je to moc nebezpečné, dostane tato varianta zelenou…
Po zemi, nebo ze vzduchu?
Na místě bývá díky kratší aktivační době první vrtulník se záchranáři, kteří provádějí rekognoskaci terénu. Snaží se lokalizovat pacienta a zjišťují, zda se dá k pacientovi dostat po zemi. Z hasičského vrtulníku zpravidla rovnou spustí jednoho z hasičů k pacientovi, aby u něj někdo byl a zároveň se uvolnilo i místo pro další pasažéry – záchranáře.
Pokud se rozhodne, že se k pacientovi „půjde“ ze vzduchu, vrtulníky vedle sebe dosednou, záchranáři si obléknou speciální postroje a nastoupí na palubu Floriána. Hasiči je pak spustí na laně přímo k pacientovi. Toho vyšetříme, ošetříme, kompletně zajistíme a v nosítkách vytáhneme jeřábem zpět do vrtulníku. Následně ho umístíme na palubu Kryštofa a letí se do nemocnice.
Zdálo by se, že přesedat z jednoho vrtulníku do druhého, není časově úplně efektivní, ale opak je pravdou. Netrvá to sice „dvě minuty“, ale v situaci, kdy víme i na základě předchozích zásahů na stejném místě, že po zemi se k pacientovi dostaneme za 45 minut, je časová úspora značná. Co člověk ujde sám za pár minut, může s pacientem, a obzvlášť do kopce, trvat i půl hodiny.
Během jednoho výcviku člověk danou činnost provede třeba desetkrát, takže se mu dostane pod kůži a provádí ji automatizovaně.
Dva zásahy krátce za sebou
Podobné zásahy nejsou zrovna obvyklé, ale shodou okolností došlo o jednom červnovém víkendu ke dvěma krátce po sobě.
V první případě jsme zasahovali v sobotu u muže po pádu z výšky 15 metrů právě v lomu Velká Amerika. Zrovna toto byl případ, kdy by cesta k pacientovi po zemi znamenala kvůli příkrým skalám neakceptovatelné nebezpečí. A tak přišla řada na spuštění po laně. Na zemi ale naše posádka bohužel zjistila, že pacient utrpěl při pádu zranění neslučitelná se životem a už mu nebylo pomoci.
Napodruhé jsme pak v neděli zasahovali u pacienta se zraněním hlavy po pádu na zřícenině Zbořený Kostelec. Záchranáři se spouštěli na laně ze 70 metrů, což už je tedy slušná výška. Pacienta úspěšně ošetřili a následně po vyzvednutí transportovali do nemocnice v Benešově.
Asi osud chtěl, že po předání pacienta povolal dispečink letecké záchranáře přímo z Benešova k nedaleké autonehodě, při níž utrpělo zranění dítě. Na místo jsme dorazili bleskurychle za 5 minut.
Člověk se nestihne ani bát
Výše popsané zásahy jsou možné jen díky tomu, že společně s kolegy od Policie ČR a Hasičského záchranného sboru tyto situace opakovaně nacvičujeme. Na zemi i ve vzduchu.
„Je to neocenitelné. Během jednoho výcviku člověk danou činnost provede třeba desetkrát, takže se mu dostane pod kůži a provádí ji automatizovaně. Všechny složky dělají pouze to, v čem jsou opravdu nejlepší. Záchranáři se soustředí na medicínu, piloti Policie ČR se starají o let a vrtulník, hasiči zajišťují vybavení a samotný zásah,“ popisuje náš lékař Honza Vítek, který shodou okolností absolvoval oba výše popsané zásahy.
A jaké to je, když visíte ve vzduchu a spouštíte se k pacientovi na laně a od země vás dělí několik desítek metrů?
„Člověk musí samozřejmě počítat s tím, že se na laně párkrát otočí, což může být pocitově nepříjemné. Ale je to tak rychlé a profesionální, že ani nemáte čas se bát. Celé je to postavené na důvěře, že všichni odvedou svou práci na jedničku. A přesně to se stalo,“ dodává Honza.
